Češi se za prací stěhovat nechtějí. Netáhne je ani nabídka zaměstnání v cizině

Nahrávám video

Až 65 procent Čechů by k přestěhování nepřiměla ani zajímavější nabídka zaměstnání anebo lepší mzdové podmínky. Tento trend se přitom v posledních letech prohloubil, ještě před dvěma roky vyjádřilo v obdobném průzkumu Grafton Recruitment neochotu se stěhovat 56 procent lidí. Klesá taky chuť Čechů pracovat v zahraničí.

Z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment dále vyplynulo, že do práce chtějí Češi cestovat maximálně 30 minut, pětina respondentů průzkumu však do zaměstnání cestuje déle. 

Právě délka dojíždění je hned druhým nejdůležitějším aspektem, o kterém Češi přemýšlejí při zvažování pracovní nabídky. Dlouhé cestování do práce dokáže vyvážit jen výraznější navýšení mzdy.

Například nabídka zaměstnání s dobou dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní jako nabídka vzdálená 30 minut jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.
Jitka Součková
marketingová manažerka Grafton Recruitment

O 7 procentních bodů klesla od roku 2015 i ochota Čechů vycestovat za prací do ciziny. V letošním průzkumu vyjádřilo případnou ochotu k akceptaci pracovní nabídky v zahraničí 41 procent Čechů.

Hlavním motivačním faktorem jsou přitom finance, respektive možnost dostat za stejně náročnou práci lepší mzdu. Pro více než polovinu respondentů však práce v zahraničí představuje i příležitost naučit se cizí jazyk, pro třetinu pak možnost vyzkoušet si život v cizí zemi.

Celosvětově pak lidí, kteří se chtějí přestěhovat za prací, ubývá. Meziročně dokonce o sedm procent. Do jiné země by tak zamířila pracovat jen asi pětina lidí. Češi jsou na tom ještě hůř.

„Z průzkumu, který naše společnost realizovala, vyplývá, že z 33 zemí je Česká republika druhou zemí s nejmenší ochotou ke stěhování,“ uvedl partner společnosti BDO Radovan Hauk. 

Češi si navíc nyní mohou užívat příznivého pracovního trhu. Nezaměstnanost klesá na rekordní hodnoty a po rozpačitých letech začaly nyní i mzdy všeobecně stoupat rychleji než v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 7 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...