Křetínského EPH opět posiluje. Získá podíl v maďarské elektrárně, vstoupí i do teplárny v Plzni

Konsorcium zahrnující českou společnost Energetický a průmyslový holding (EPH) koupí od německých společností RWE a EnBW jejich podíly ve druhé největší elektrárně v Maďarsku Mátrai Erömü a dolech na lignit. Zastupitelé Plzně zároveň schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která už do holdingu EPH patří. EPH získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl.

Cena za maďarskou transakci nebyla zveřejněna. Akvizici musí schválit antimonopolní úřady a regulátor. Dokončena by mohla být v prvním čtvrtletí příštího roku.

RWE podle mluvčí prodá EPH svůj podíl 50,9 procenta v elektrárně a s ní spojených dolech. Od EnBW pak získá konsorcium podíl 21,7 procenta.

EPH má podle svých stránek již podíl v maďarské společnosti Budapesti Erömü, která pokrývá přibližně 57 procent trhu s tepelnou energií v Budapešti.

  • Podíl získá konsorcium společností EP Power Europe (EPPE) ze skupiny EPH a Status Power Investment (SPI), kterou kontroluje maďarský investor Lörinc Mészáros. 
  • Každá z firem má v konsorciu stejný podíl, 50 procent. EPPE je stoprocentně vlastněnou dceřinou společností EPH.
  • Zdroj: ČTK

Mátra je druhým největším výrobcem elektřiny v Maďarsku s instalovanou kapacitou 960 MW. Elektřinu vyrábí spalováním lignitu, biomasy, plynu a s využitím fotovoltaických systémů. 

Podle internetových stránek firmy Mátra je dalším akcionářem s podílem 26,15 procenta největší maďarská energetická společnost Magyar Villamos Müvek. Zbývající akcie patří minoritním akcionářům. Mátra rovněž vlastní a provozuje dva povrchové lignitové doly Visonta a Bukkabrany. Ty se nacházejí v blízkosti elektrárny.

Plzeň si od EPH slibuje nízké ceny tepla

Zastupitelé Plzně schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která patří do holdingu EPH. Ten získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl a zbytek bude mít město. Zfúzovaná firma s názvem Plzeňská teplárenská a.s., která vznikne k 1. lednu 2019, zaručí místním současné nízké ceny tepla až do roku 2021. Třicet zastupitelů bylo pro, 14 proti a nikdo se nezdržel, řekl po schválení primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

Do května příštího roku bude zpracován projekt fúze a akcionářská dohoda, které budou ještě v červnu znovu schvalovat zastupitelé. EPH vloží do nové firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu zhruba 27procentního podílu. Zbylých asi osm procent akcií uhradí EPH hotovými penězi, zhruba 500 miliony korun, které využije městská teplárna na snížení současného zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do společného podniku současnou firmu Plzeňská teplárenská včetně nové spalovny odpadu.

Zastupitelé měli na stole ještě druhou variantu, aby teplárna šla plně samostatnou cestou, a musela tak kvůli novým emisním limitům EU uhradit do poloviny roku 2021 modernizaci dvou zastaralých kotlů za 1,5 miliardy Kč.

V důsledku spojení s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu městské teplárny klesnout na méně než třetinu.

Podle náměstka primátora Pavla Šindeláře (ODS), který návrh na fúzi předkládal, bude znamenat spojení významné úspory v provozních nákladech, jednorázově v investicích i zvýšení dividendy. „V žádném případě nedojde k žádnému propouštění,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...