Křetínského EPH opět posiluje. Získá podíl v maďarské elektrárně, vstoupí i do teplárny v Plzni

Konsorcium zahrnující českou společnost Energetický a průmyslový holding (EPH) koupí od německých společností RWE a EnBW jejich podíly ve druhé největší elektrárně v Maďarsku Mátrai Erömü a dolech na lignit. Zastupitelé Plzně zároveň schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která už do holdingu EPH patří. EPH získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl.

Cena za maďarskou transakci nebyla zveřejněna. Akvizici musí schválit antimonopolní úřady a regulátor. Dokončena by mohla být v prvním čtvrtletí příštího roku.

RWE podle mluvčí prodá EPH svůj podíl 50,9 procenta v elektrárně a s ní spojených dolech. Od EnBW pak získá konsorcium podíl 21,7 procenta.

EPH má podle svých stránek již podíl v maďarské společnosti Budapesti Erömü, která pokrývá přibližně 57 procent trhu s tepelnou energií v Budapešti.

  • Podíl získá konsorcium společností EP Power Europe (EPPE) ze skupiny EPH a Status Power Investment (SPI), kterou kontroluje maďarský investor Lörinc Mészáros. 
  • Každá z firem má v konsorciu stejný podíl, 50 procent. EPPE je stoprocentně vlastněnou dceřinou společností EPH.
  • Zdroj: ČTK

Mátra je druhým největším výrobcem elektřiny v Maďarsku s instalovanou kapacitou 960 MW. Elektřinu vyrábí spalováním lignitu, biomasy, plynu a s využitím fotovoltaických systémů. 

Podle internetových stránek firmy Mátra je dalším akcionářem s podílem 26,15 procenta největší maďarská energetická společnost Magyar Villamos Müvek. Zbývající akcie patří minoritním akcionářům. Mátra rovněž vlastní a provozuje dva povrchové lignitové doly Visonta a Bukkabrany. Ty se nacházejí v blízkosti elektrárny.

Plzeň si od EPH slibuje nízké ceny tepla

Zastupitelé Plzně schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která patří do holdingu EPH. Ten získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl a zbytek bude mít město. Zfúzovaná firma s názvem Plzeňská teplárenská a.s., která vznikne k 1. lednu 2019, zaručí místním současné nízké ceny tepla až do roku 2021. Třicet zastupitelů bylo pro, 14 proti a nikdo se nezdržel, řekl po schválení primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

Do května příštího roku bude zpracován projekt fúze a akcionářská dohoda, které budou ještě v červnu znovu schvalovat zastupitelé. EPH vloží do nové firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu zhruba 27procentního podílu. Zbylých asi osm procent akcií uhradí EPH hotovými penězi, zhruba 500 miliony korun, které využije městská teplárna na snížení současného zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do společného podniku současnou firmu Plzeňská teplárenská včetně nové spalovny odpadu.

Zastupitelé měli na stole ještě druhou variantu, aby teplárna šla plně samostatnou cestou, a musela tak kvůli novým emisním limitům EU uhradit do poloviny roku 2021 modernizaci dvou zastaralých kotlů za 1,5 miliardy Kč.

V důsledku spojení s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu městské teplárny klesnout na méně než třetinu.

Podle náměstka primátora Pavla Šindeláře (ODS), který návrh na fúzi předkládal, bude znamenat spojení významné úspory v provozních nákladech, jednorázově v investicích i zvýšení dividendy. „V žádném případě nedojde k žádnému propouštění,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...