Křetínského EPH opět posiluje. Získá podíl v maďarské elektrárně, vstoupí i do teplárny v Plzni

Konsorcium zahrnující českou společnost Energetický a průmyslový holding (EPH) koupí od německých společností RWE a EnBW jejich podíly ve druhé největší elektrárně v Maďarsku Mátrai Erömü a dolech na lignit. Zastupitelé Plzně zároveň schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která už do holdingu EPH patří. EPH získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl.

Cena za maďarskou transakci nebyla zveřejněna. Akvizici musí schválit antimonopolní úřady a regulátor. Dokončena by mohla být v prvním čtvrtletí příštího roku.

RWE podle mluvčí prodá EPH svůj podíl 50,9 procenta v elektrárně a s ní spojených dolech. Od EnBW pak získá konsorcium podíl 21,7 procenta.

EPH má podle svých stránek již podíl v maďarské společnosti Budapesti Erömü, která pokrývá přibližně 57 procent trhu s tepelnou energií v Budapešti.

  • Podíl získá konsorcium společností EP Power Europe (EPPE) ze skupiny EPH a Status Power Investment (SPI), kterou kontroluje maďarský investor Lörinc Mészáros. 
  • Každá z firem má v konsorciu stejný podíl, 50 procent. EPPE je stoprocentně vlastněnou dceřinou společností EPH.
  • Zdroj: ČTK

Mátra je druhým největším výrobcem elektřiny v Maďarsku s instalovanou kapacitou 960 MW. Elektřinu vyrábí spalováním lignitu, biomasy, plynu a s využitím fotovoltaických systémů. 

Podle internetových stránek firmy Mátra je dalším akcionářem s podílem 26,15 procenta největší maďarská energetická společnost Magyar Villamos Müvek. Zbývající akcie patří minoritním akcionářům. Mátra rovněž vlastní a provozuje dva povrchové lignitové doly Visonta a Bukkabrany. Ty se nacházejí v blízkosti elektrárny.

Plzeň si od EPH slibuje nízké ceny tepla

Zastupitelé Plzně schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která patří do holdingu EPH. Ten získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl a zbytek bude mít město. Zfúzovaná firma s názvem Plzeňská teplárenská a.s., která vznikne k 1. lednu 2019, zaručí místním současné nízké ceny tepla až do roku 2021. Třicet zastupitelů bylo pro, 14 proti a nikdo se nezdržel, řekl po schválení primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

Do května příštího roku bude zpracován projekt fúze a akcionářská dohoda, které budou ještě v červnu znovu schvalovat zastupitelé. EPH vloží do nové firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu zhruba 27procentního podílu. Zbylých asi osm procent akcií uhradí EPH hotovými penězi, zhruba 500 miliony korun, které využije městská teplárna na snížení současného zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do společného podniku současnou firmu Plzeňská teplárenská včetně nové spalovny odpadu.

Zastupitelé měli na stole ještě druhou variantu, aby teplárna šla plně samostatnou cestou, a musela tak kvůli novým emisním limitům EU uhradit do poloviny roku 2021 modernizaci dvou zastaralých kotlů za 1,5 miliardy Kč.

V důsledku spojení s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu městské teplárny klesnout na méně než třetinu.

Podle náměstka primátora Pavla Šindeláře (ODS), který návrh na fúzi předkládal, bude znamenat spojení významné úspory v provozních nákladech, jednorázově v investicích i zvýšení dividendy. „V žádném případě nedojde k žádnému propouštění,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...