Křetínského EPH opět posiluje. Získá podíl v maďarské elektrárně, vstoupí i do teplárny v Plzni

Konsorcium zahrnující českou společnost Energetický a průmyslový holding (EPH) koupí od německých společností RWE a EnBW jejich podíly ve druhé největší elektrárně v Maďarsku Mátrai Erömü a dolech na lignit. Zastupitelé Plzně zároveň schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která už do holdingu EPH patří. EPH získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl.

Cena za maďarskou transakci nebyla zveřejněna. Akvizici musí schválit antimonopolní úřady a regulátor. Dokončena by mohla být v prvním čtvrtletí příštího roku.

RWE podle mluvčí prodá EPH svůj podíl 50,9 procenta v elektrárně a s ní spojených dolech. Od EnBW pak získá konsorcium podíl 21,7 procenta.

EPH má podle svých stránek již podíl v maďarské společnosti Budapesti Erömü, která pokrývá přibližně 57 procent trhu s tepelnou energií v Budapešti.

  • Podíl získá konsorcium společností EP Power Europe (EPPE) ze skupiny EPH a Status Power Investment (SPI), kterou kontroluje maďarský investor Lörinc Mészáros. 
  • Každá z firem má v konsorciu stejný podíl, 50 procent. EPPE je stoprocentně vlastněnou dceřinou společností EPH.
  • Zdroj: ČTK

Mátra je druhým největším výrobcem elektřiny v Maďarsku s instalovanou kapacitou 960 MW. Elektřinu vyrábí spalováním lignitu, biomasy, plynu a s využitím fotovoltaických systémů. 

Podle internetových stránek firmy Mátra je dalším akcionářem s podílem 26,15 procenta největší maďarská energetická společnost Magyar Villamos Müvek. Zbývající akcie patří minoritním akcionářům. Mátra rovněž vlastní a provozuje dva povrchové lignitové doly Visonta a Bukkabrany. Ty se nacházejí v blízkosti elektrárny.

Plzeň si od EPH slibuje nízké ceny tepla

Zastupitelé Plzně schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která patří do holdingu EPH. Ten získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl a zbytek bude mít město. Zfúzovaná firma s názvem Plzeňská teplárenská a.s., která vznikne k 1. lednu 2019, zaručí místním současné nízké ceny tepla až do roku 2021. Třicet zastupitelů bylo pro, 14 proti a nikdo se nezdržel, řekl po schválení primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

Do května příštího roku bude zpracován projekt fúze a akcionářská dohoda, které budou ještě v červnu znovu schvalovat zastupitelé. EPH vloží do nové firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu zhruba 27procentního podílu. Zbylých asi osm procent akcií uhradí EPH hotovými penězi, zhruba 500 miliony korun, které využije městská teplárna na snížení současného zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do společného podniku současnou firmu Plzeňská teplárenská včetně nové spalovny odpadu.

Zastupitelé měli na stole ještě druhou variantu, aby teplárna šla plně samostatnou cestou, a musela tak kvůli novým emisním limitům EU uhradit do poloviny roku 2021 modernizaci dvou zastaralých kotlů za 1,5 miliardy Kč.

V důsledku spojení s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu městské teplárny klesnout na méně než třetinu.

Podle náměstka primátora Pavla Šindeláře (ODS), který návrh na fúzi předkládal, bude znamenat spojení významné úspory v provozních nákladech, jednorázově v investicích i zvýšení dividendy. „V žádném případě nedojde k žádnému propouštění,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...