Traktory či letecké motory. České firmy podepsaly v Rusku smlouvy a dohody za 19 miliard

3 minuty
Události: Ekonomický aspekt prezidentovy návštěvy v Rusku
Zdroj: ČT24

České firmy podepsaly v Moskvě smlouvy a dohody za 19 miliard korun. Například Zetor Tractors počítá s rozšířením spolupráce při výrobě traktorů, motorů nebo při vývoji nového stroje. Spolupráce s ruskou firmou Kovrovskij elektromechaničeskij zavod (KEMZ) by měla během čtyř let dosáhnout 14 miliard korun. Výrobce turbovrtulových motorů GE Aviation Czech zase uzavřel smlouvu na servis motorů, potvrdili mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková a zástupci firem.

Smlouvy byly podepsány na česko-ruském podnikatelském fóru za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana. Podle Veličkové bylo podepsáno celkem devět smluv, memorand a dohod v celkové hodnotě 19 miliard korun. Další čtyři dohody by měly být uzavřeny v Jekatěrinburgu, kde se bude konat další podnikatelské fórum.

Největší objem spolupráce předpokládá Zetor Tractors. Společně se společností KEMZ má v plánu čtyři projekty. Tradiční česká firma dodává do Ruska komponenty traktorů, v místní továrně jsou pak sestavovány. Nyní plánuje mezi lety 2018 a 2022 rozšíření stávajících kontraktů na 1000 traktorů ročně, řekl člen představenstva Zetor Tractors David Kollhammer, který protokol o dohodě o budoucí spolupráci podepsal.

Český vývoz do Ruska
Zdroj: ČSÚ

Zároveň firmy plánují stejným způsobem spolupracovat při výrobě dalších typů traktorů a na společném vývoji projektu malého traktoru. Česká firma by pro něj mohla dodávat motory a případně kabiny. Zetor chce také spolupracovat na vývoji a výrobě výkonnějších motorů, po kterých je v Rusku poptávka. Kollhammer odhadl hodnotu plánovaných projektů za čtyři roky na zhruba 550 milionů eur (14 miliard korun).

Výroba leteckých motorů GE Aviation Czech
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Společnost GE Aviation Czech, která vyrábí turbovrtulové motory, uzavřela smlouvu se společností UZGA (Ural Works of Civil Aviation) o autorizovaném servisním středisku motoru GE řady H. Hana Bolinová za českou společnost řekla, že hodnota kontraktu je 65 milionů dolarů (1,4 miliardy korun). Uralský závod z Jekatěrinburgu tak bude servisním centrem české firmy pro Rusko. UZGA bude mít na starosti běžnou i rozsáhlou údržbu motorů.

„Výhledově by se mělo z jekatěrinburského podniku stát středisko generálních oprav turbovrtulových motorů jak pro Ruskou federaci, tak pro bývalé sovětské republiky sdružené ve Společenství nezávislých států,“ poznamenala Bolinová. GE Aviation Czech má nyní v Rusku podle ní v provozu více než 300 motorů, dosud jejich generální opravy zajišťovala v Praze. Podobné servisní centrum firma zřizuje i v USA a plánuje je i na dalších místech ve světě.

Český dovoz do Ruska
Zdroj: ČSÚ

„Těší nás vysoké číslo i hodnoty podepsaných dohod. Ještě nikdy v dějinách nebyla tak silná delegace českých podnikatelů v zahraničí. Je to historický úspěch. Mezi 140 firmami jsou firmy, které jsou špičkami nejen u nás, ale i ve světě. Je tu přítomné celé spektrum české ekonomiky,“ řekl k podnikatelské misi prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. 

Společnost Pragoimex bude podle smlouvy s firmou Uralvagonzavod pracovat na modernizaci českých tramvají ČKD T-3 pro ruská města. Výrobce zapalovacích svíček Brisk z Tábora uzavřel ujednání o podpoře s vládou Samarské oblasti. Brisk chce vyrábět senzory pro ruský automobilový průmysl ve městě Toljatti, kde již od loňska vyrábí zapalovací svíčky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...