Praha – Takzvaná finanční ústava zřejmě Poslaneckou sněmovnou neprojde. Návrh zákona je zároveň ústavní novelou, ve sněmovně tedy musí hlasovat pro 120 poslanců z 200. Vláda má ale dohromady jen 100 hlasů. V úterý se ještě spekulovalo o tom, že by za určitých podmínek mohli návrh podpořit komunisté, předseda strany Vojtěch Filip to ale v rozhovoru pro ČT odmítl: „Vláda musí vědět, že nemá hlasy na ústavní zákon. Neměla je nikdy od voleb a něco takového protlačovat je už jen otázka drzosti této vlády vůči občanům ČR.“ Stejně se k návrhu staví i další opoziční strany. Kabinet nicméně schválil návrhy prováděcích zákonů, které s finanční ústavou souvisejí a počítají s tím, že norma bude platit od roku 2014.
V úterý před jednáním sněmovny předseda komunistů uvedl, že by jeho strana byla možná ochotná návrh zákona podpořit, pokud by se vláda například zavázala, že už do konce volebního období nepřijme žádný daňový balíček a bude usilovat o stabilizaci veřejných financí.
„Vláda říká, že další daňové balíčky nepřijme, ale naopak ten rozhodující nesmyslný, který zavede ještě větší problémy do České republiky, už má ve druhém čtení, a jak vidíme z dnešního projednávání, vzdát se ho nechce,“ uvedl Filip s tím, že za těchto podmínek už není možné s vládou jednat a z její strany jde o „nebetyčnou drzost“.
Komunisté odmítají i vznik Národní rozpočtové rady, kterou považují za neústavní: „My jsme samozřejmě proti vytváření dalších dluhů, ale rozpočtová rada je orgán, který se staví nad ústavní orgány, nemá žádný demokratický základ.“
Premiér Petr Nečas (ODS) už začátkem února oznámil, že vláda nebude do konce volebního období zvyšovat žádné daně. Od příštího roku ale vstoupí v platnost změny, které vládní koalice schválila už minulý rok a nehodlá je už opravovat. Jde například o spotřební daně na tabák a cigarety nebo daň z nafty, kterou používají zemědělci pro obdělávání polí.
Takzvaná finanční ústava určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Je v ní obsažena i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit.
Finanční ústava umožňuje i vznik Národní rozpočtové rady, která bude dohlížet na hospodaření státu a územních samosprávných celků, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet.
Sociální demokraté uvedli už minulý týden, že zákon nepodpoří. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek odůvodnil postoj strany tím, že by ústavní novela v nynější podobě následující vládě „svázala ruce“ a znemožnila realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti.
ČSSD uznává, že z evropské fiskální smlouvy vyplývá povinnost vytvořit určitou dluhovou brzdu. Preferuje ale takovou podobu, která vyloučí zmíněná rizika. Jejímu schválení by navíc podle sociálních demokratů mělo předcházet přistoupení ČR k fiskální unii v rámci EU.
Sobotka: Příští kabinet by se ocitl v neřešitelné rozpočtové a hospodářské situaci
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil v úterý po odmítavém postoji ČSSD zákon za mrtvý. Poznamenal ale, že vláda byla připravena k ústupkům. Rozpočtový výbor například v pozměňovacím návrhu zvýšil pásma takzvané dluhové brzdy o pět až sedm procentních bodů. ČSSD ale přesto finanční ústavu nechce podpořit.
Kalousek označil postoj strany za pokrytecký, když zároveň žádá přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy tím ČSSD, která se pravděpodobně po volbách v příštím roce nejspíš ujme vlády, dává najevo, že hodlá bez omezení utrácet.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD
„Tento vládní návrh, který má zamaskovat její rozpočtovou nezodpovědnost v uplynulých letech, bilion nových dluhů a rekordní výši veřejného dluhu, sociální demokracie podporovat nebude.“
Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD
„To, že odmítáme tento konkrétní návrh, neznamená, že se nehlásíme k fiskální odpovědnosti.“ ČSSD podle něj fiskální pakt podepíše, ale později.
Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky ale vláda předkládá rozpočtový výhled, který je v rozporu s pravidly dluhové brzdy v předloze. Zatímco v roce 2016 by měl kabinet hospodařit se schodkem 115 miliard korun, o rok později už by mělo být podle finanční ústavy hospodaření státu vyrovnané, dodal s tím, že příští kabinet by se ocitl v neřešitelné rozpočtové a hospodářské situaci.
