Apple má nový fígl, jak se vyhnout placení daní. Ráj objevil na ostrově Jersey

Společnost Apple, výrobce smartphonů, technologický gigant a nejvýnosnější firma na světě, našla nový způsob, jak pokračovat v daňových únicích v řádech miliard dolarů. Podle BBC nebo New York Times to vyplývá z uniklých dokumentů v kauze Paradise Papers, které zveřejnilo v neděli Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

Apple využíval až do roku 2014 mezeru v daňových zákonech USA a Irska a významnou část svých příjmů, které utržil mimo Ameriku, posílal do irských dceřiných firem. Vyhnul se tak mimo jiné placení americké daně, která se šplhala k 35 procentům. V té době se firmě podařilo srazit daň z těchto zisků na méně než pět procent. 

V roce 2013 čelil Apple vyšetřování a nakonec od kontroverzní praxe, kvůli níž ředitel společnosti Tim Cook stanul i před komisí amerického Senátu, ustoupil. Ovšem dokumenty Paradise Papers údajně ukazují, že Apple s pomocí právníků, kteří se specializují na offshorová daňová útočiště, prozkoumal několik dalších možností, jak pokračovat. Nakonec se společnost usadila na malém ostrově Jersey, který obyčejně příjem z podnikání nedaní.

  • Ostrov Jersey, jeden z Normanských ostrovů v Lamanšském průlivu, je součástí britského korunního závislého území a má silnou vazbu na britský bankovní systém. Daňové zákony si ale tvoří sám a má podle BBC stanovenou nulovou korporátní daň pro zahraniční společnosti. Nepodléhá podle The New York Times ani většině právních předpisů Evropské unie.

Dvě klíčové dceřiné společnosti Applu v Irsku byly podle dokumentů řízeny z Jersey od začátku roku 2015 až do začátku roku 2016. Šlo o Apple Operations International, která má údajně držet většinu z 252 miliard dolarů zahraničních prostředků, a Apple Sales International. Z uniklých dokumentů vyplývá, že tento krok chtěl Apple udržet v tajnosti.

Apple na zprávu reagoval tvrzením, že nadále zůstává největším daňovým plátcem, že dodržuje zákon a že změny neomezily daňové odvody v žádné zemi.

New York Times upozorňuje, že daňové strategie, jaké použil Apple podobně jako Amazon, Google, Starbucks a další, připravují podle odhadů OECD vlády po celém světě až o 240 miliard dolarů ročně.

„Americké mezinárodní firmy jsou světovými mistry v systémech daňových úniků, které snižují nejen výběr daní v USA, ale i ve většině velkých ekonomik světa,“ říká podle The New York Times bývalý daňový poradce a profesor práva na jihokalifornské univerzitě Edward Kleinbard.

Záznamy ukazují, že práva na logo firmy Nike, taxikářskou aplikaci Uberu, botoxové patenty farmaceutické firmy Allergan a technologie Facebooku spadají do skořápkových společností, jejichž sídla mají shodnou adresu s úřady společností Appleby na Bermudách a jednom z Kajmanských ostrovů.

Už se není kde schovat, tvrdí šéf OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dohlíží na snahy o změnu globálních pravidel, která machinace umožňují. „Když hovoříme o Panama Papers nebo Paradise Papers, mluvíme o odkazu, který rychle mizí,“ prohlásil v pondělí generální tajemník Ángel Gurría. „Doslova se není kde schovat,“ uvedl s tím, že zatím 50 zemí zavedlo od loňského září automatickou výměnu informací o daních a že další státy se plánují přidat.

Generální tajemník OECD Ángel Gurría
Zdroj: Reuters/John Schults

Aktuální únik 13,4 milionu dokumentů v rámci Paradise Papers odhaluje rozsáhlé daňové machinace významných osob a společností prostřednictvím firem působících v oblasti offshorových finančních služeb.

Zdrojem dat jsou dvě offshorové společností: Appleby a Estera. Jedna sídlí na Bermudách, druhá v Singapuru. Téměř sedm milionů záznamů spadá do období od roku 1950 do roku 2016. Záznamy obsahují například e-maily, smlouvy a často i bankovní údaje týkající se 25 tisíc firem spojených s lidmi ve 180 zemích světa.

Eurokomisař: Je čas publikovat černou listinu daňových rájů

Místopředseda Evropské komise pro euro a finanční stabilitu Valdis Dombrovskis uvedl, že nejnovější odhalení dodávají další význam trvající snaze Evropské unie.

Podle šéfa euroskupiny a nizozemského ministra financí Jeroena Dijsselbloema by bylo přehnané očekávat, že svět se změní ještě před tím, než budou vůbec přijaté potřebné zákony. Připomněl ale, že země EU už například odsouhlasily dvě směrnice proti praní peněz.

V úterý mají ministři financí Evropské unie jednat o černé listině světových daňových rájů. „Přišel čas černou listinu publikovat,“ prohlásil evropský komisař pro daně a rozpočet Pierre Moscovici. Podle jeho názoru by také za porušování daňových pravidel měly existovat
„věrohodné sankce“.

Skoro každého půl roku máme nějaké odhalení a ukazuje to, že je tady paralelní struktura finančního světa, která má svá vlastní pravidla – týká se velkých mezinárodních korporací a vlivných lidí, kteří nemusí dodržovat stejná pravidla jako 99 procent obyvatel jejich států.
Ondřej Kopečný
analytik nezávislého think-tanku Glopolis

Slovenský ministr financí Peter Kažimír prohlásil, že každé podobné odhalení je hanbou pro evropskou civilizaci. „Na druhé straně je to realita. Peníze unikají tam, kde se jim to umožní,“ poznamenal. Podle jeho názoru jsou ale kroky, domluvené například i za nedávného slovenského předsednictví EU, cestou dobrým směrem. „Za ta léta se udělalo velmi mnoho,“ podotkl slovenský ministr s tím, že země si stále více uvědomují, že změna je nutná. „Dnes se to všechno odehrává před zraky daňových poplatníků v Evropě i jinde ve světě. Jsou to naše peníze,“ uzavřel.

Kauza Paradise Papers následuje po loňské aféře takzvaných Panamských dokumentů, které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů. Právě po ní se EU začala opět daňovými úniky výrazně zabývat, v posledních týdnech komise přišla například s návrhem, který by měl řešit zdanění digitálních společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...