Výhled německé ekonomiky se vylepšil. Vzhledem k poklesu spotřebitelské nálady však možná její růst zpomalí

Přední německé hospodářské instituty zlepšily výhled německé ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa by se měl podle jejich nové prognózy v letošním roce zvýšit o 1,9 procenta a v roce příštím o dvě procenta, namísto v dubnu předpokládaného růstu o 1,5 procenta a příští rok o 1,8 procenta. Překvapením je však mírné zhoršení nálady německých spotřebitelů, jak vyplývá z aktuálního průzkumu GFk. Analytici předpokládali spíše opak, a proto nelze podle nich vyloučit, že ekonomika v nejbližších měsících spíše ztratí na tempu.

Výzkumná společnost GfK oznámila, že její index spotřebitelské nálady na říjen klesl na 10,8 bodu z téměř šestnáctiletého maxima 10,9 bodu v předchozím měsíci. Analytici v anketě agentury Reuters přitom očekávali nárůst indexu, a to na 11 bodů.

Aktuální údaje GfK tak podporují očekávání, že největší ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla ztratit na tempu. Analytik GfK Rolf Bürkl označil za hlavní příčinu poklesu indexu slabší optimismus spotřebitelů ohledně budoucího vývoje jejich příjmů. Upozornil také, že v příštích měsících by mohly náladu spotřebitelů zhoršit komplikace při povolebních jednáních o nové vládní koalici.

Nedělní parlamentní volby v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, utrpěla však citelné ztráty a přišla o svého dosavadního koaličního partnera SPD. Ten zaznamenal nejslabší výsledek v poválečných dějinách a rozhodl se pro odchod do opozice. „Je zde riziko, že patová politická situace v příštích měsících zhorší náladu spotřebitelů,“ uvedl Bürkl.

Spotřebitelské výdaje přitom v posledních letech vystřídaly export na pozici hlavního motoru růstu německé ekonomiky.

Německé ministerstvo hospodářství již v polovině září upozornilo, že růst ekonomiky sice bude ve druhém pololetí pokračovat, ale jeho dynamika „bude pravděpodobně poněkud slabší“. Ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) Německa proti prvnímu kvartálu zvýšil o 0,6 procenta, růst v prvních třech měsících roku činil 0,7 procenta.

Výhled německé ekonomiky se nicméně vylepšil

Přední německé hospodářské instituty však výhled německé ekonomiky jako takové zlepšily. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa by se měl podle jejich nové prognózy v letošním roce zvýšit o 1,9 procenta a v roce příštím o dvě procenta. V dubnové prognóze přitom instituty předpokládaly, že největší evropská ekonomika letos vzroste o 1,5 procenta a příští rok o 1,8 procenta.

Instituty také předpověděly, že Německo může v příštích dvou letech počítat s rekordními rozpočtovými přebytky. Vláda by podle nich měla tento rozpočtový prostor využít ke snížení daně z příjmu a k posílení sociálních výdajů. Instituty vzhledem k rychlému stárnutí německé populace vyzvaly i k reformě penzijního systému. V letošním roce očekávají instituty nárůst rozpočtového přebytku na 28 miliard eur (730 miliard korun) z loňských 26 miliard eur. V příštím roce by měl přebytek přesáhnout 37 miliard eur a v roce 2019 by měl činit téměř 44 miliard eur.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Radek Petrášek

Instituty rovněž vyzvaly Evropskou centrální banku (ECB), aby se připravila na opuštění své mimořádně uvolněné měnové politiky, kterou se snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně. 

Inflace v Německu v září zůstala na 1,8 procenta

Spotřebitelské ceny v Německu se v září pak meziročně zvýšily o 1,8 procenta, stejným tempem jako v předchozím měsíci, vyplývá z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie, které zveřejnil německý statistický úřad. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali nárůst meziroční míry inflace na 1,9 procenta.

V meziměsíčním srovnání zůstaly spotřebitelské ceny v Německu beze změny, zatímco analytici očekávali nárůst o 0,1 procenta. Překvapivě nízká inflace v Německu podle analytiků podporuje názor, že Evropská centrální banka (ECB) by měla svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku zpřísňovat jen postupně.

Německo je největší ekonomikou, která používá jednotnou evropskou měnu euro. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v celé eurozóně podle statistického úřadu Eurostat v srpnu zrychlilo na 1,5 procenta z 1,3 procenta v červenci. Rychlý odhad zářijového vývoje inflace zveřejní Eurostat v pátek.

ECB usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Analytici nicméně předpokládají, že ECB vzhledem k pokračujícímu hospodářskému oživení začne v příštích měsících stimulační opatření omezovat.