V dubnu prognózovala Bankovní asociace letošní růst české ekonomiky na 2,6 procenta, nyní už očekává 3,2 procenta. Rychlejší tempo by mělo být roztáčeno spotřebou domácností a exportem. V loňském roce stoupla ekonomika meziročně podle revidovaných statistických údajů o 2,6 procenta.
Česká bankovní asociace (ČBA) dále v prognóze upozornila, že jedním z hlavních faktorů působících letos i příští rok na ekonomiku bude tlak na růst mezd. Ty budou zřejmě v tomto i příštím roce nominálně růst o zhruba 5,5 procenta. Inflaci proto letos odhaduje na průměrných 2,2 procenta a příští rok na 2,1 procenta.
Inflace tak letos v kombinaci s extrémně napjatým trhem práce, ovlivněným nízkou nezaměstnaností, povede podle asociace téměř s jistotou k minimálně jednomu zvýšení úrokových sazeb.
„První zvýšení sazeb bude testem pro korunu, na jejímž dalším vývoji bude záviset časování a intenzita dalšího zvyšování sazeb,“ uvedla hlavní ekonomka ČBA Eva Zamrazilová.
Připomněla, že výkon ekonomiky v prvním pololetí byl nad očekávání dobrý, příznivé je i vnímání ze strany podnikatelů či spotřebitelů.
- Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické prognóze očekává letos i příští rok růst ekonomiky o 2,5 procenta. Novou prognózu úřad veřejní v pondělí.
- Česká národní banka v květnové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Novou prognózu ČNB zveřejní příští týden ve čtvrtek.
ČBA také počítá letos s průměrným kurzem koruny na 26,45 Kč/EUR a příští rok s posílením na 25,52 Kč/EUR. ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí. Prognóza vznikla na základě příspěvků analytiků osmi tuzemských bank.
„Exportní výkonnost bude i ve druhé polovině roku podporována nejen silnější poptávkou eurozóny, ale i růstem vývozu do neevropských teritorií,“ doplnil hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Zahraniční poptávka po českém exportu podpoří i nadále především výkon zpracovatelského průmyslu. Služby ale nezůstanou příliš pozadu, protože těží nejen z exportního výkonu průmyslu, ale i ze silné spotřeby domácností.
A co příští rok?
Pro příští rok asociace nadále očekává růst 2,7 procenta. Hlavním tahounem bude podle ní domácí poptávka, protože investice ožijí vlivem čerpání peněz z EU fondů, což zrychlí dovoz a oslabí příspěvek čistého vývozu pro hospodářský růst.
Investice by měly stoupnout o 3,5 procenta, spotřeba domácností zopakovat tříprocentní růst. Další pokles míry nezaměstnanosti k průměrné celoroční hodnotě těsně nad 4 procenta bude podle prognózy doprovázen rostoucím tlakem na růst mezd, jehož zárodky bude možné pozorovat již při mzdových vyjednáváních na podzim letošního roku.
„Přehřívající se trh práce společně s avizovaným růstem platů ve veřejném sektoru povede k dalšímu růstu průměrné nominální mzdy, která by měla v roce 2018 stoupnout o více než 5,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Na druhé straně ale mohou dočasně zapůsobit i protiinflační vlivy spojené s nejistým vývojem cen ropy a potravin na světových trzích. Meziroční inflace může také zpomalit z titulu vysoké srovnávací základny z letošního roku, kdy byl růst cen podpořen jednorázovými vlivy.
