Tempo růstu podnikatelské aktivity v eurozóně v červnu překvapivě zpomalilo z šestiletého maxima v předchozích dvou měsících. Údaje nicméně signalizují, že růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny v celém druhém čtvrtletí zrychlil na 0,7 procenta z 0,6 procenta v prvním kvartálu, oznámila výzkumná společnost IHS Markit.
Tempo růstu podnikatelské aktivity eurozóny sice zpomalilo, ale celkově dále rostlo
Souhrnný index podnikatelské aktivity za červen klesl na 55,7 bodu. V květnu i dubnu činil 56,8 bodu, což byla jeho nejvyšší hodnota od dubna 2011. Pokud se index nachází nad padesátibodovou hranicí, signalizuje růst aktivity. Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že index se udrží na úrovni z předchozích dvou měsíců.
„V tuto chvíli mě to příliš neznepokojuje,“ řekl k poklesu indexu ekonom společnosti Markit Chris Williamson. „Zřejmě se dostáváme do situace, kdy byl růst po několik měsíců dost silný a začaly se objevovat určité limity v tom, do jaké míry jsou podniky schopny rozšiřovat kapacity,“ dodal.
Vývoj indexu podnikatelské aktivity podle Williamsona signalizuje tempo růstu HDP ve druhém čtvrtletí v rozsahu 0,7 procenta. V prvním kvartálu index správně signalizoval hospodářský růst 0,6 procent.
obrázek
Průmysl boduje
Excelentním výsledkem se podle analytiků může pochlubit zvláště průmysl, kde se index nákupních manažerů dostal na víc než šestileté maximum (58,5). Optimismus průmyslových firem vychází ze silného růstu výroby, zaměstnanosti i nových zakázek. Naproti tomu ve službách je situace ve srovnání s předchozím měsícem a nakonec i s tržním konsensem o něco málo slabší. Přesto se PMI za služby pohybuje vysoko nad hranicí padesáti a nové zakázky, s nimiž firmy ve službách počítají, rovněž nevyznívají nijak zle, míní analytik ČSOB Petr Dufek.
Za žádnou negativní zprávu to nepovažuje ani hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Hospodářský růst v eurozóně pokračuje a po silném nástupu do jarních měsíců se nyní spíše jen vrací k udržitelnější úrovni. O německém průmyslu pak platí, že tam aktivita jede na plné obrátky, což je dobrá zpráva pro středoevropský region včetně našeho tuzemského průmyslu,“ dodává Jáč.
„PMI za poslední tři měsíce jasně ukazují, že se ekonomice eurozóny velmi dobře dařilo i ve druhém čtvrtletí. Nemělo by proto překvapit, kdyby se růst HDP po delší době vyšplhal v eurozóně na dvojku. Předpokládáme totiž, že ekonomický růst ve druhém kvartálu dosáhl 0,5 procent mezičtvrtletně a právě dvě procenta meziročně,“ říká analytik Dufek.
Analytici neočekávají změnu sazeb ČNB
Nové výsledky nechybně potěší i centrální bankéře, ovšem to, co je na druhé straně příliš nenadchne, jsou slabá inflační očekávání. Ta v Německu, ve Francii a stejně i ve zbytku eurozóny docela citelně poklesla. Nižší inflační očekávání jdou na vrub pomalejšímu růstu nákladů (zejména na energie, respektive komodity) spíše než nedostatečné poptávce, která by nutila firmy se „podbízet“. Nakonec nové zakázky vyznívají pozitivně pro obě skupiny odvětví.
obrázek
V tomto ohledu je vyznění průzkumů PMI i podle ekonoma Jáče v souladu s názorem ECB, že se v ekonomice eurozóny stále nevytvořil přesvědčivý trend cenového růstu, jenž by byl udržitelný i v delším výhledu. „ECB dle všeho setrvá v názoru, že pro ekonomiku eurozóny bude stávající nastavení měnových podmínek na velmi uvolněné úrovni potřebné i ve druhé polovině letošního roku, což je důležitá zpráva i pro centrální bankéře ve středoevropském regionu včetně ČNB,“ říká Jáč.
Bankovní rada České národní banky tak podle analytiků na svém zasedání ve čtvrtek 29. června nezmění úrokové sazby. Vyjádření rady lze podle nich čekat v obdobném duchu jako v posledních dnech, kdy několik členů bankovní rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka uvedlo, že posilování koruny může zvyšování úrokových sazeb oddálit. Podle ekonomů přistoupí ČNB ke zvyšování sazeb nejdříve ve druhém pololetí.
„Měnové zasedání ČNB příští týden bude patřit k těm, na které se brzy zapomene. V nastavení sazeb ke změně tentokrát nedojde a signály, kdy by se tak mohlo stát, centrální bankéři vyslali již před zasedáním,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Ani podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera zasedání změny v měnové politice nepřinese. ČNB bude podle něj chtít více času na vyhodnocení vývoje ekonomiky, než přistoupí k rozhodnutí o změně sazeb. „Dá se předpokládat, že komunikace bankovní rady po měnovém jednání bude velmi podobná té, která zazněla v médiích od několika členů bankovní rady v posledním týdnu. Bankovní rada v současné chvíli komunikuje jako jeden muž, což naznačuje, že čtvrteční jednání by nemělo přinést žádné zásadní překvapení,“ uvedl.