Čínský bankovní sektor co do objemu aktiv překonal bankovní sektor eurozóny a je největší na světě. Čína tak zvyšuje vliv ve světě financí, její růst je ale od globální finanční krize závislý na dluhovém financování. Vyplývá to z analýzy britského ekonomického listu Financial Times (FT).
Aktiva čínských bank na konci loňského roku dosahovala 33 bilionů dolarů (839 bilionů korun), zatímco aktiva bank v eurozóně činila 31 bilionů dolarů. Na třetím místě byly Spojené státy s objemem bankovních aktiv šestnáct bilionů a čtvrté Japonsko se sedmi biliony.
„Spíše než důvodem k radosti je masivní velikost bankovního sektoru v Číně signálem, že ekonomika je příliš závislá na investicích financovaných bankami, že se potýká s neefektivní alokací zdrojů a také že je vystavena obrovským úvěrovým rizikům,“ poznamenal ekonom Cornellovy univerzity Eswar Prasad.
Hodnota čínského bankovního sektoru na konci roku představovala více než 3,1násobek velikosti ročního hrubého domácího produktu (HDP). V eurozóně je to 2,8násobek.
Hrubý domácí produkt Číny překonal HDP eurozóny v roce 2011, zatímco bankovní sektor si musel počkat až do konce loňského roku. Zpoždění je odrazem rostoucího „finančního prohlubování“ Pekingu, což je termín pro růst finančního systému země vzhledem k HDP. To podpořil mimořádný růst bankovních úvěrů od roku 2008, kdy vláda spustila agresivní měnovou a fiskální stimulaci, aby utlumila dopady globální krize.
Přední světoví lídři i ekonomové chválili stimulační opatření v době jejich zavedení za to, že pomohla stabilizovat globální růst, když byly rozvinuté země v hluboké recesi. Teď ale převládá názor, že stimulační opatření už znamenají významné plýtvání investicemi a že vedou k nadvýrobě v průmyslu a k nebezpečné úrovni zadlužení.
Odborníci upozorňují na vysoký objem státního dluhu v sektoru
Analytici upozorňují, že na rozdíl od rozvinutých zemí, kde si vlády půjčují přímo na kapitálových trzích, místní samosprávy v Číně jsou při financování infrastrukturních projektů vysoce závislé na bankovních úvěrech. V čínském bankovním sektoru je tak vysoký objem státního dluhu, což může zkreslovat celkový obraz bankovního systému v porovnání s dalšími zeměmi.
Na druhé straně hlavní čísla podceňují skutečný rozsah čínského bankovního sektoru. Od roku 2010 se v zemi výrazně zvýšilo takzvané stínové bankovnictví, tedy poskytování bankovních finančních služeb nebankovními společnostmi. Tyto služby přitom často zůstávají úzce spjaty s bankami kvůli poskytování nepřímých záruk u úvěrů bankami, které se ale do rozvahy bank nepromítnou.
