Europarlament (EP) schválil obchodní dohodu CETA mezi EU a Kanadou. Smlouvu usnadňující obchod a investice podpořila většina poslanců nejsilnějších klubů lidovců a socialistů, začne platit po ratifikaci národními parlamenty.
Dohoda CETA s Kanadou prošla, Evropský parlament ji schválil
Michal Mejstřík k dohodě o obchodu s Kanadou (zdroj: ČT24)
Smlouvu, která má usnadnit a rozšířit vzájemnou obchodní výměnu a proud investic, podepsaly obě strany na konci října po více než pětiletém vyjednávání. Evropský parlament byl posledním orgánem, jehož souhlas s textem dohody byl nutný, aby mohla vstoupit v platnost.
Proti smlouvě před štrasburským sídlem parlamentu i uvnitř protestovalo několik set lidí. Podle odhadů expertů by CETA mohla přinést nárůst obchodní výměny mezi EU a Kanadou až o pětinu. Kritici ale tvrdí, že může ohrozit tisíce pracovních míst. Loni v září proti smlouvě demonstrovalo v Německu na 150 tisíc lidí.
CETA
„Tato smlouva představuje zlatý standard pro možné budoucí obchodní dohody,“ prohlásil lidovecký zpravodaj návrhu Artis Pabriks. Evropa podle něj přijetím smlouvy potvrdila, že dává přednost liberálnímu přístupu před protekcionismem.
Pro přijetí smlouvy hlasovaly téměř dvě třetiny přítomných poslanců, proti byli zástupci krajní levice i pravice a rovněž část socialistů.
CETA odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Představitelé EU odhadují, že by smlouva v prozatímním režimu mohla začít platit už během jara. Poté by díky ní měla evropská ekonomika dosáhnout nárůstu obchodní výměny až o 12 miliard eur (přes 307 miliard korun) ročně.
Jednání mezi EU a Kanadou o volném trhu začala v květnu 2009. První rozhovory se odehrály v Praze v souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU. Po několikaletém vyjednávání přišla na svět CETA, která má celkem 1598 stránek. Politické dohody v základních otázkách této smlouvy dosáhli v říjnu 2013 tehdejší kanadský premiér Stephen Harper a předseda EU José Barroso.
- CETA upravuje podmínky volného obchodu a dodržování autorských práv. Má charakter takzvané smíšené smlouvy, kterou kromě zástupců EU musí podepsat a ratifikovat všech 28 členských států Unie.
- Jde o nejambicióznější obchodní dohodu Kanady a je to také nejrozsáhlejší dohoda, jakou EU uzavřela v oblasti služeb a investic.
- Její aplikace by měla pro evropskou ekonomiku znamenat nárůst obchodní výměny až o 12 miliard eur (přes 307 miliard korun) ročně, podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa.
- Dohoda by měla odstranit většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchod mezi osmadvacítkou a Kanadou, a vytvořit velký trh pro služby, zboží a investice. Firmám by to mělo přinést nižší náklady a úspory, spotřebitelům pak nižší ceny.
- Z velké části se otevře trh se zemědělskými komoditami a Kanada mimo jiné uzná například některé evropské standardy pro automobily, což by mělo zjednodušit export aut. Odstraňovány mají být i další takzvané technické překážky obchodu, třeba přijímáním shodných standardů a podobně. Menší evropské společnosti by tak mohly výrazně ušetřit a získat lepší přístup ke kanadskému trhu, Evropané budou mít na výběr z širší nabídky výrobků. Zboží dovezené z Kanady přitom musí splňovat všechna pravidla EU.
- Do Kanady by mělo být možné bez cel exportovat skoro 92 procent evropských zemědělských a potravinářských produktů, Kanada otevře trh například pro evropská vína a další alkoholické nápoje. Na některé citlivé komodity, jako je vepřové či hovězí z evropské strany a mléko a mléčné výrobky z kanadské strany, ale platí dovozní strop.
- CETA má umožnit firmám, aby se u protistrany ucházely o veřejné zakázky, evropským firmám se otevře přístup k tendrům v Kanadě jak na vládní úrovni, tak na úrovni jednotlivých provincií či měst a obcí.
- Kanada bude uznávat přes 140 tradičních výrobků, vyráběných v EU jen v určité oblasti a chráněných - například francouzský sýr Roquefort, nizozemskou goudu či italskou parmskou šunku, také české pivo a žatecký chmel. Pod těmito názvy bude možné prodávat jen skutečné evropské výrobky.
- Obě strany budou vzájemně uznávat testy a certifikáty na nejrůznější zboží od elektroniky až po hračky, stejně jako profesní kvalifikace. Snazší přístup na pracovní trh budou mít například architekti či inženýři.
Předmětem diskusí byl systém urovnávání investičních sporů. Zatímco předchozí kanadská vláda trvala na klasickém arbitrážním mechanismu, EU chtěla speciální tribunál pro urovnávání sporů. Jeho členy nebudou určovat strany sporu, ale evropské a kanadské úřady. Kanada s tím vyslovila souhlas až s nástupem nového premiéra Justina Trudeaua na konci roku 2015.
„Je to dohoda, která pomůže lidem i podnikům. Více obchodu znamená větší hospodářský růst a větší růst přinese nová pracovní místa,“ řekl na tiskové konferenci po schválení návrhu kanadský ministr mezinárodního obchodu François-Philippe Champagne, podle něhož již dohodu ratifikovala dolní sněmovna kanadského parlamentu a nyní je na řadě Senát.
Eurokomisařka Cecilia Malmströmová se snažila vyvrátit tvrzení odpůrců dohody, že z ní budou profitovat především velké korporace. Čtyři pětiny firem podílejících se na obchodech mezi EU a Kanadou jsou podle ní malé a střední podniky. Zdůraznila rovněž fakt, že EU a Kanada se vzájemně otevírají v době sílících tendencí po protekcionismu a izolaci v některých západních státech.
Česká levice hlasovala proti
Většina českých europoslanců dohodu podpořila, neboť z ní podle nich bude těžit i česká ekonomika. „Usnadnění obchodu s Kanadou by podle odhadů mělo přinést víc než 20 procent nárůstu českého vývozu do Kanady. Odstranění téměř všech dovozních cel znamená pro naše firmy úsporu kolem 103 milionů korun,“ uvedl předseda české delegace v lidoveckém klubu Luděk Niedermayer.
Členka klubu liberálů Dita Charanzová ocenila, že dohoda umožňuje vzájemné uznávání kvalifikací a snadnější vysílání pracovníků. „Pro Česko je určitě dobrá zpráva i to, že Kanada souhlasila s ochranou některých značek o původu výrobků, mezi nimi třeba Žatecký chmel a České pivo,“ připomněla poslankyně.
Pro dohodu zvedli ruku také europoslanci za ODS. Podle Jana Zahradila dohoda okamžitě „vygumuje“ 99 procent všech celních bariér.
Proti hlasovali čeští europoslanci za sociální demokracii a stejně jako celý klub sjednocené evropské levice i dvojice komunistických poslanců, podle nichž smlouva snižuje požadavky na ochranu životního prostředí a oslabuje právní předpisy týkající se geneticky modifikovaných potravin. „Kvalita potravin v České republice se tak ještě sníží,“ zdůvodnila svůj nesouhlas s dohodou poslankyně Kateřina Konečná.
Zahradník: Model pro vztahy s Británií?
Člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a ekonom České spořitelny Petr Zahradník upozornil v pořadu Devadesátka ČT24, že i když dohoda vstoupí v dubnu prozatímně v platnost, důležitou roli ještě budou hrát národní parlamenty. Odpor se zejména může týkat Francie, odhadl. Přesto nakonec očekává ratifikaci. Zmínil také, že sporné záležitosti, jako jsou geneticky modifikované produkty, byly ze smlouvy vyňaty.
Ekonom Zahradník o dohodě s Kanadou (zdroj: ČT24)
Ekonom předpokládá, že dohoda více přinese Kanadě (z hlediska obratu obchodu a služeb asi 5 procent kanadského HDP, zatímco z unijního HDP to bude asi 0,5 procenta). Mohla by se ale podle něj také stát symbolem - v době, kdy se těžiště globální ekonomiky přesouvá do Asie - toho, že euroatlantická komunita drží pospolu a nachází způsob, jak se stát odolnější vůči asijské konkurenci. Z dopadu na Česko zmínil, že CETA může pomoci exportu Škody Auto na kanadský trh.
„Dohoda také může být určitým modelem uspořádání budoucích ekonomických vztahů Evropské unie vůči Velké Británii,“ domnívá se Zahradník.