Asociace malých a středních podniků navrhla zakotvení rodinných firem do české legislativy. Na konferenci Rodinné firmy na rozcestí to řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Ekonomičtí ministři se diskusi nebrání, návrh ale podle nich tato sněmovna již schválit nestihne. Rodinné firmy se podle odhadů podílejí na výkonu ekonomiky 30 procenty.
„Pokud chceme rodinné firmy či rodinné podnikání cíleně podporovat a sledovat jejich výkonnost a přínos pro českou ekonomiku, musíme je v českém právním řádu rovněž jasně zakotvit, podobně jako se tak stalo v celé řadě zemí EU. České právo doposud zná pouze právní institut rodinného závodu zakotvený v novém občanském zákoníku, který není pro tento účel dostatečný,“ uvedl Havlíček.
Z průzkumu poradenské firmy KPMG vyplynulo, že budoucnost své rodinné firmy vidí optimisticky 73 procent dotázaných. Jen u sedmi procent převládá pesimistický pohled.
Z informací, které KPMG exkluzivně poskytla ČT24, také vyplývá, že za nejsilnější stránky rodinných firem se považují sdílené hodnoty a mravní zásady (70 %). Na druhém místě je to možnost rychlého a flexibilního rozhodování (63 procent).
„Ministerstvo průmyslu a obchodu se nabrání diskusi o definici rodinného podnikání,“ řekl ministr Jan Mládek (ČSSD). Není ale podle něj realistické se domnívat, že návrh schválí ještě tato sněmovna. Měla by se jím zabývat sněmovna vzešlá z příštích voleb, dodal.
„Nejprve se vše musí vyhodnotit, potřebujeme data,“ doplnila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Příprava podle ní může trvat rok i několik let. Upozornila ovšem na to, že rodinné firmy nepodporují jen ekonomiku, ale podílejí se i na společenském a kulturním rozvoji obcí, měst a regionů. „Zabývat se otázkou zapracování rodinných firem do legislativy je potřeba,“ podotkla.
Daňové prázdniny?
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) míní, že legislativa v případě rodinných firem není to hlavní. Důležitější je podle něj vytvořit atmosféru ve společnosti, že si tyto firmy zaslouží obdiv. Připomněl také, že je v tomto tématu ve střetu zájmu. „Rodinné firmy nejsou o podnikání za účelem zisku, ale o vizi, splnění snu, nějakého projektu,“ poznamenal.
Předseda představenstva společnosti LIKO-S a držitel ocenění Rodinná firma roku 2014 Libor Musil na konferenci vznesl návrh na daňové prázdniny pro nástupce v rodinných firmách. „Za mě máte podporu. Víte ale, že jsem ve střetu zájmů. Budu o tom přemýšlet,“ reagoval Babiš.
Asociace malých a středních podniků připravuje mechanismus, který naváže na usnesení Evropského parlamentu o rodinných podnicích v Evropě, ve kterém se sice poukazuje na jejich mimořádný vliv na ekonomiku, ale současně se i uvádí, že neexistuje jejich jednotná evropská definice, a členské země se proto vyzývají k rychlému vymezení pojmu 'rodinná firma'.
Rodinné firmy pohánějí světovou ekonomiku, například v sousedním Německu vytvářejí polovinu pracovních míst. Devět z deseti společností je tam rodinnou firmu, uvedl pro ČT Milan Bláha z KPMG, který je zodpovědný za služby rodinným firmám. V Česku je podle něj podíl rodinných firem nižší, ale jejich význam roste. Odhaduje se, že tvoří zhruba čtvrtinu HDP.
Bláha dodal, že v posledních třech letech změnily v Česku majitele desítky větších rodinných firem. Přesná statistika ale neexistuje, protože tento typ společnosti se nijak neeviduje.
Bláha uvedl, že při předávání firmy z jedné generace na druhou je dobré vyhnout se v rodinách jinak obvyklému „spravedlivému“ dělení 50 na 50. Při konfliktních situacích z něj totiž není východisko. „Rodinné firmy jsou fascinující téma, sdružují totiž dvě velká témata, která lidstvo motivuji odnepaměti: peníze a vztahy,“ doplnil.
Podpora firem coby téma voleb 2017
Nejen podpora rodiných firem, ale i podnikání obecně se stane ústředním tématem voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Malé a střední firmy stát podporovat chce. O smyslu pobídek pro ty velké ale politici začínají pochybovat.
„Nejsou lidé na práci, tak bychom měli začít s rušením daňových pobídek a až potom se zabývat daněmi,“ uvedl Babiš. Jeho vládní kolega Mládek soudí, že je třeba se u pobídek zaměřovat na kvalitu projektů. Tedy na investice, kde bude vysoký plat, vysoká přidaná hodnota a pro oblasti s vysokou nezaměstnaností.
Sobotka: Není možné snižovat odvody firem na sociální pojištění
Střet mezi hnutím ANO a ČSSD vyvolávají například odvody na sociální pojištění a míra zdanění. Zrušení pobídek by mohlo vést podle Babiše k tomu, že se podnikatelům tyto odvody sníží. Sobotka to ale odmítá a domnívá se, že snížení odvodů na sociální pojištění nebude možné.
„Myslím, že když se podíváme na to, jak stárne populace, potřebujeme zvýšit valorizaci penzí. Domnívám se, že není možné, abychom podkopali systém sociálního zabezpečení tím, že by se snižovaly odvody firem na sociálním pojištění,“ uvedl premiér. Důchodový účet je podle něj již dnes v deficitu. „A i když máme vysokou míru zaměstnanosti, tak v příštích letech nebude prostor, aby se snižovaly sociální odvody,“ dodal.
Sociální demokraté mluví o progresivním zdanění (firmy s velkým příjmem by platily více). Zástupci hnutí ANO k tomu uvádí, že když se zvýší daně, budou sice firmy více platit státu, ale o to méně dají zaměstnancům nebo zdraží výrobky.
„V oblasti daní je pro nás základním pravidlem podpora rodin s dětmi a podpora pracujících rodičů,“ uvedl v Událostech ČT zástupce třetí vládní strany, KDU-ČSL, místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jaroslav Klaška. Se změnami daní by v současné době nespěchal, podle něho je čas na odborné diskuse a analýzy. Posoudit by se také mělo, jak se v praxi osvědčilo kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb. Připomněl rovněž, že v legislativním procesu sněmovny je opatření - podle legislativy EU - proti vyvádění zisků ze zemí, kde byl zisk vytvořen.
