Čeští zaměstnavatelé si stále stěžují na nedostatek zaměstnanců. Jedním z důvodů, proč je nemůžou sehnat, jsou i nízké mzdy. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je to důsledkem levné ekonomiky. Země jako Německo mají větší automatizaci výroby. Potřebují tak méně zaměstnanců, kterým ale mohou dát vyšší mzdu. Souhlasí s tím i předseda odborů Josef Středula. Spoléhat na to, že budeme dílnou Evropy, považuje za naprosto nezodpovědné.
Středula: Češi jsou low cost, protože nemáme technologie a děláme vše rukama
„Český trh práce je naprosto vyčerpaný a není už kde brát,“ tvrdí Špicar. Zaměstnavatelům chybí nejen kvalifikovaní, ale i nekvalifikovaní pracovníci. Odhaduje se, že jde o 140 000 lidí. Podle Špicara je ale situace mnohem horší. „Naše členské firmy už jsou na tom tak, že musí odmítat zakázky a jsou za to od svých odběratelů penalizovány,“ řekl v Otázkách Václava Moravce.
Středula se domnívá, že by čeští zaměstnavatelé měli více hledat pracovní sílu uvnitř Evropské unie. Zmínil například Bulharsko a Rumunsko. Podle Špicara tu ale české firmy nepochodily: „Rumunské ekonomice se daří velmi dobře a stává se z ní průmyslové centrum EU. Lidé mají práci tam, nemusí se za ní stěhovat.“
Nezaměstnané na jihu Evropy zajistí rodina
Lépe to nedopadlo ani v Řecku nebo Španělsku, kde je 20procentní nezaměstnanost a u mladých lidí do třiceti let dokonce 50procentí. I zde se náboráři vrátili s prázdnou. „Zjistili, že problém s mobilitou pracovní síly není jenom v České republice. Ti lidé se prostě nechtějí stěhovat. Přesto, že jsou nezaměstnaní, tak se navíc mají poměrně dobře, protože se o ně starají jejich rodiny,“ poznamenal Špicar.
GALERIE
OVM
Ocenil proto, že se po několika měsících vyjednávání podařilo s vládou domluvit, že se otevřou dveře ukrajinské pracovní síle. Zdůraznil ale, že pro české zaměstnavatele bude vždy prioritou dát práci Čechům. „Je to jednodušší i rychlejší, ale jsme v situaci, kdy máme nejnižší nezaměstnanost z celé EU a skutečně už není kde brát,“ upozornil.
Středulu ovšem neúspěch na jihu Evropy nepřekvapil. V Česku je podle něj průměr za hodinu práce 9,90 eura. „Nabídnou českou mzdu ve Španělsku, kde je průměr za hodinu 21 euro a v Řecku 14,90, to je docela odvážné. Nabídněte ale našim lidem na úřadu práce 21 euro na hodinu a budeme spokojení,“ řekl v OVM.
Lepší technologie = vyšší platy
Česká ekonomika ale podle Špicara nemá problém v levné pracovní síle, ale v levné ekonomice. Nejde přitom o to, že by český zaměstnanec pracoval méně než německý. Bohatší země ale používají více technologií a díky automatizaci výroby tak mají i méně zaměstnanců, kteří mohou mít tím pádem vyšší mzdu.
Hlavní problém pak vidí v padesáti letech devastace ekonomiky komunisty: „Z pozice finálních výrobců jsme se dostali do pozice subdodavatelské. Chybí nám přímý přístup k zákazníkům a jako subdodavatelé máme i úplně jinou marži.“
Nemůžeme spoléhat na to, že budeme manufakturní zemí, dílnou Evropy a nebudeme technologicky tak na výši, jak bychom potřebovali. CzechInvest poptává další manuální profese, to je nezodpovědné. Na tom nemůžeme vybudovat prosperitu České republiky.
S tím souhlasí i Středula. „Češi jsou low cost, ale nesnažíme se posunout do vyšších zpracovatelských úrovní. Oproti ostatním zemím se u nás dokonce prodloužila pracovní doba. Nahrazujeme tím to, co se jinde dělá prostřednictvím lepší technologie,“ upozornil.
Předseda odborů pak opět zdůraznil, že řada lidí bere tak nízké platy, že se ocitají pod hranicí české příjmové chudoby, která je 10 220 korun: „Český občan, který zde žije a má rodinu, přece nemůže práci za tolik peněz dělat. To může přijmout někdo, kdo je zde na ubytovně, peníze někam posílá a pracuje 12 hodin denně včetně sobot a nedělí. To ale není život.“
Podle Středuly navíc nemůžeme spoléhat na to, že méně kvalifikované práce budou dělat cizinci: „To je nezodpovědné.“ Doufá proto, že vláda splní svoje programové prohlášení a minimální mzdu dostane na 40 procent průměrné mzdy. Minimální mzda v Česku by pak podle něj od roku 2018 měla činit zhruba 12 000 korun.