Do zkušebního provozu EET se přihlásilo 496 podnikatelů ze 40 tisíc

Do středy se do pilotního provozu elektronické evidence tržeb (EET) přihlásilo zatím 496 podnikatelů, kteří zaslali 43 tisíc účtenek, uvedl ministr financí Andrej Babiš. Finanční správa začala ukládat údaje o tržbách podnikatelů, kteří se k ní dobrovolně připojí, o den dříve, v úterý. Podle šéfa Finanční správy Martina Janečka systém funguje bez problémů.

Evidence tržeb bude spuštěna 1. prosince pro hotely a restaurace a měla by se podle středečních informací ministerstva finací týkat zhruba 40 tisíc podnikatelů. Ti si v pilotním provozu mohou otestovat funkčnost pokladního zařízení s instalovaným certifikátem. Zároveň si mohou ověřit, zda se data ukládají na servery Finanční správy. K systému se mohli podnikatelé připojit i dříve, ale v testovacím prostředí, tzv. playgroundu, se data o evidovaných tržbách neukládala.

„V pilotním provozu odesílané tržby nepodléhají kontrole ze strany Finanční správy. Údaje o tržbách zasílané v ostrém módu se však ukládají v databázi Finanční správy a jsou podnikatelům k dispozici ve webové aplikaci EET,“ uvedla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Dodala, že dál existuje i takzvaný ověřovací mód, v rámci kterého se v databázi Finanční správy údaje neukládají a slouží zejména dodavatelům při nastavení funkčního zařízení.

Registrační údaje, se kterými se lze k systému přihlásit, přiděluje Finanční správa od 1. září. Dosud správa vydala zhruba 21 tisíc autentizačních údajů.

Řada podnikatelů podle prodejců pokladních systémů přípravu na EET ale stále neřeší. Vyčkávají i se zapojením do zkušebního režimu, který odstartoval v úterý.

Poskytovatel pokladních systémů Rychlá Pokladna odhaduje, že nyní má vlastní konkrétní řešení pro EET zhruba 40 procent restaurací a přibližně 25 až 30 procent jej vybírá. „Zatím však stále zhruba 30 až 35 procent podniků se problematikou zařízení pro EET vůbec ještě nezačalo zabývat,“ uvedl jednatel společnosti One Pub Pavel Friedrich. Připomněl, že v Česku je evidováno na 30 tisíc gastronomických zařízení.

Podle ministerstva financí EET přinese příští rok do rozpočtu 4,3 miliardy navíc

V příštím roce by se měly příjmy státního rozpočtu díky zavedení elektronické evidence tržeb zvýšit o 4,3 miliardy korun, uvedla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Celkově by evidence tržeb měla po startu všech jejich fází v roce 2018 přinést navíc do rozpočtu 18 miliard korun.

Po hotelích a restauracích, pro které bude evidnce tržeb spuštěna již od 1. prosince, čeká evidence od příštího roku maloobchodní a velkoobchodní firmy. Stánkový prodej občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, například na festivalech, se do evidence zapojí až od března 2018, stejně jako prodej na farmářských trzích nebo služby účetních, advokátů i lékařů.

Od června 2018 se pak do systému zapojí například kadeřnice, vybraní řemeslníci, opraváři domácích spotřebičů nebo dokonce i astrologové.

Navýšení příjmů přitom podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) zahrnuje kombinaci samotné evidence tržeb a s tím spojených větších příjmů daně z přidané hodnoty a ze sociálního a zdravotního pojištění.

Ministerstvo financí také očekává nárůst výnosů z daně z příjmu fyzických osob nebo omezení dávek v nezaměstnanosti. Řada lidí totiž v současnosti podle Babiše pracuje na černo a zároveň pobírá podporu.

Resort si od zavedení evidence slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicová opozice tvrdí, že EET zlikviduje mnoho drobných živnostníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) uvedl, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
před 4 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 21 hhodinami

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 22 hhodinami

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...