Světová obchodní organizace vítá 156. člena - Rusko

Moskva - Rusko se dnes oficiálně stane 156. členem Světové obchodní organizace (WTO). Připojením země se tak završuje proces, který trval 18 let. Rusko bylo jediným členem skupiny G20, který dosud stál mimo. Devátá největší ekonomika světa teď musí snížit dovozní cla a otevřít důležité sektory ekonomiky zahraničním investicím. Moskva už oznámila, že se snižováním začne od 1. září. Lákadlem pro investory jsou obrovské nerostné zásoby a lákavé akcie.

Vstup do WTO bude pro samotné Rusy znamenat zlevnění zboží z dovozu. Vláda totiž souhlasila s postupným snížením dovozního cla ze současných 10 na necelých 8 procent. Výrazně tak zlevní například auta, zemědělské produkty, jídlo, oblečení.

„Světová obchodní organizace znamená sadu pravidel, která nejsou porušitelná. Pokud je porušíte, čekají vás sankce. Je to o té předvídatelnosti, o jistotě každého obchodního partnera,“ podotýká Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE. Rovněž dodává, že české firmy příliš velká změna nečeká, neboť EU s Ruskem dohody již měla dříve, tudíž se vzájemný obchod zásadně měnit nebude.

Zároveň budou i více chráněny zahraniční peníze. V případě právních sporů se investoři budou moci odvolávat na mezinárodní pravidla a zákony. Už by se tak neměl opakovat třeba zákaz dovozu zeleniny z Evropské unie, který Rusko nařídilo kvůli bakterii e.coli.

Ruské akcie jsou lákavé, své kupce určitě najdou

Ruské akcie jsou nejlevnější na trhu BRIC, do kterého patří Brazílie, Rusko, Indie a Čína. „Tyto druhy ocenění odpovídají trhům, jako je Pákistán. Vlastně je to levnější,“ tvrdí Russ Koesterich, hlavní investiční stratég pro Blackrock iShares.

„Nebudou to lehce vydělané peníze. Musíte očekávat trnitou cestu. Pro investory, kteří mají rádi výzvy a nevadí jim riziko, je to velmi zajímavá alternativa,“ doplňuje Koesterich.

Devátá největší světová ekonomika otevírá své dveře, na to čekají americké firmy. Lákadlem jsou především světově jedny z největších zásob zemního plynu a ropy.

Přistoupení je škodlivé

Podle kritiků je přistoupení Ruska k WTO škodlivé pro národní suverenitu a bezpečnost země. Ve výsledku by tak mohlo dojít i na vyšší nezaměstnanost, jelikož právě díky levnějšímu dovozu mohou některé ruské společnosti zkrachovat. Mohlo by to prý dokonce zničit i celé sektory domácí ekonomiky.

Průmyslové sektory jako zemědělství nebo výroba aut totiž přijdou o státní podporu a odpůrci členství se obávají, že tyto sektory nebudou schopné obstát v konkurenci na světových trzích. Dlouhodobě má však být členství pro ruskou ekonomiku pozitivní. Světová banka odhaduje, že členství ve WTO by mohlo zvýšit hrubý domácí produkt v příštích třech letech o 3,3 procenta ročně.

Dohodou o přistoupení Ruska k Marrakéšské dohodě (zákládajícímu dokumentu Světové obchodní organizace) se Ruská federace stává jejím 156. členem. Tato dohoda vejde v platnost právě dnes - 22. sprna 2012. Dokument však byl podepsán už 16. prosince 2011 v Ženevě. Tedy až po 18 letech jednání.

Svou šanci nehodlají promarnit ani čeští exportéři - Rusko patří mezi jejich 12 prioritních zemí. Doteď stála v cestě řada překážek v podobě vysokých cel a daní. Firmám se kvůli tomu často ani nevyplácelo do Ruska vyvážet. Evropská unie jako celek by podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy mohla díky ruskému členství získat výhodu zhruba v rozsahu 4 miliard euro.

Český ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) od členství Ruska ve WTO očekává zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti vstupu a rozvoje podnikání na ruském trhu. Konkrétní přínosy vidí ve snížení cel a dalších netarifních překážek, na něž české firmy nezřídka poukazují.

Obecně dovozní celní sazby v průměru klesnou o třetinu až polovinu, snižování bude ukončeno během tří až sedmi let. Například u osobních automobilů, které patří k tahounům českého exportu, mají po uplynutí přechodného období klesnout cla z 25 až 30 procent na 12,5 až 20 procent.

WTO je mezinárodní vládní organizace, která usnadňuje mezistátní obchodní výměnu. Je nejvyšším orgánem k urovnávání sporů mezi obchodními partnery a má bránit diskriminaci malých zemí. Organizace nyní zahrnuje 156 členů, včetně České republiky, a zastřešuje 97 procent světového obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...