Farmaceutická společnost Zentiva stahuje od pacientů i zdravotnických zařízení 110 tisíc krabiček léků. Řeší tak možnou záměnu některých léčivých přípravků. Ve svém pátečním prohlášení uvedla, že po 11 dnech stahování osmi léků nezjistila v Česku ani v jiných zemích žádný případ záměny těchto léčiv. Podle České televize se ale Státnímu úřadu pro kontrolu léčiv přihlásilo ve čtvrtek 13 lidí, kteří měli po užití těchto léků podezření na nežádoucí účinky a v pátek jich přibylo dalších 14.
Zentiva uvedla, že k pátku nezaregistrovala žádná další zaměněná balení z pražského závodu. „Předpokládáme, že stahování ukončíme v řádu několika málo týdnů. Dosavadní průběh stahování léků potvrzuje jeho preventivní charakter a fakt, že riziko záměny tablet přímo v blistrech je velmi malé,“ řekl mluvčí Zentivy Filip Hrubý.
Podle něj probíhá interní vyšetřování policie a stále jsou ve hře jak technologická porucha, tak možné selhání člověka. Dohromady společnost stahuje z českého trhu 8 léčivých přípravků a 14 šarží. Zentiva také zřídila telefonní linku, kde se mohou lidé poradit - 277 011 900.
Také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na svých stránkách radí, jak postupovat při záměně léčivých přípravků společnosti Zentiva.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uvedl, že nepamatuje, že by v historii české medicíny došlo k něčemu tak velkému. „Jsem rád, že Státní ústav pro kontrolu léčiv zasáhl a operativně situaci řeší,“ dodal.
ČT přinesla případ Milady Hořínkové. Při zánětu štítné žlázy spotřebovala téměř celou krabičku. Po celou dobu řešila potíže, které dřív nemívala.
„Bylo mi špatně, byla jsem furt unavená, pořád jsem spala a bolest hlavy, ta přetrvává,“ řekla.
Nyní zjistila, že lék patří k těm, které se stahují z trhu. Bolesti proto začala řešit se svým lékařem.
Co doporučují právníci
Podle právníků by poškození měli nejdříve zkusit mimosoudní cestu. „Pokud by se poškozený přihlásil u farmaceutické firmy s nárokem na odškodnění a bylo by alespoň trochu oprávněné, tak by ho určitě získal,“ domnívá se advokát Ondřej Bultas. Lidé by v takovém případě měli vyhledat advokátní kancelář, která by se obrátila přímo na výrobce.
Pokud by jim Zentiva nevyhověla, u soudu by sehrál roli lékařský posudek. „Je potřeba prokázat příčinnou souvislosti mezi záměnou a škodou na zdraví,“ vysvětluje Bultas.
„Když se tohle podaří znaleckým posudkem prokázat, je vcelku jednoduché požadovat bolestné,“ dodává advokát David Kuboň z KLB Legal, který se věnuje soudnímu i mimosoudnímu vymáhání náhrady škody na zdraví.
Jaké doklady mít připravené
Právnici zdůrazňují, že každý případ by se posuzoval individuálně.
„Bylo by to o dokazování svědectvím paragonem, není obecné řešení,“ popisuje advokát David Kuboň. Dobré by podle něj bylo mít u sebe danou krabičku s lékem, pomohla by i účtenka. Lékárna by na jejím základě dohledala, jaký výrobek vydala.
Specialista na zdravotnické právo z advokátní kanceláře PwC Legal Ondřej Dostál soudí, že by mohla stačit časová souvislost. Tedy že člověk se zdravotními obtížemi užívá daný lék od Zentivy.
Co lze požadovat
Advokát a lékař Mario Švehelka jmenuje řadu náhrad, kterých by se mohli poškození dožadovat. Kromě bolestného třeba ušlý výdělek. „Odškodnění bude samozřejmě vyšší, pokud se prodloužila neschopnost,“ vysvětluje. Vymáhat lze i odškodnění za ztrátu času, pokud musel člověk někam dojíždět.
Náhradu škody by mohli požadovat i ti, jejichž léky neobsahovaly avizovanou účinnou látku. „Jestliže například došlo k těžkým komplikacím, nebo se nezlepšuje zdravotní stav, jak byl předpokládán, stojí za to nechat si vypracovat ohodnocení,“ říká Švehelka. Zdůrazňuje, že záměna by ale musela mít na pacienta skutečný dopad.
Nezáleželo by přitom, jestli v krabičce byl správně označený blistr jiných tablet. Odpovědnost výrobce je objektivní, říká Kuboň. „Pokud došlo ke škodě, určitě by (za ni) Zentiva zodpovídala, bez ohledu na to, jestli uživatel léku byl pozorný nebo ne,“ popisuje.
„Právní povinností (Zentivy) je zajistit, aby označení léku souhlasilo s lékem uvnitř obalu, a to nejen názvem, ale i složením,“ upřesňuje advokátka Marie Cilínková.
Dosavadní zkušenosti
Podle Kuboně se lidé, kteří mají pocit, že je někdo ze zdravotnického personálu poškodil na zdraví a zavinil jejich zdravotní problémy, na právníky většinou obracejí. „Devadesát procent lidí ale neví, že je poškozeno,“ zmiňuje zahraniční statistiky.
„Jste laik a nenapadne vás, že problém je důsledkem zákroku, který jste podstoupil před půl rokem nebo rokem,“ dodává.
Dotazovaní advokáti zmínili, že z právního hlediska aféra připomíná kauzu se závadnými prsními implantáty. Ve Francii v roce 2011 vypukla aféra firmy PIP (Poly Implant Prothese). Ta při výrobě prsních náhrad místo zdravotnického silikonu použila průmyslový. Vadné implantáty si tehdy pořídilo asi 300 tisíc pacientek po celém světě, více než 4 tisícům žen implantáty praskly a vyvolaly zánět. Odškodnění se tehdy domáhalo i několik desítek Češek.
