Mladí lidé chtějí vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky

Firmy se nyní přes letní měsíce přetahují o mladé absolventy a studenty, které by si vychovaly. Ti ale mění požadavky, které na zaměstnání mají. Vyplývá to z průzkumu mezi více než 14 tisíci mladými lidmi. Oproti loňsku požadují vyšší mzdy, zhruba o 1400 korun. A také stupňují nároky na pracovní prostředí, do kterého hodlají nastoupit.

Práce v IT oborech jsou velmi žádané. Kateřina Bártová je jednou z mála žen, které se v těchto oborech vyskytují. Počítačům se věnuje už od svých dvanácti let. Teď dělá zhruba rok vývojářku. V jejím týmu programuje dohromady deset lidí – devět mužů a právě Kristina Bártová. „Já jsem nikdy neuvažovala v kontextu, že jsem jiná, nebo že bych vůbec měla uvažovat o tom, že já jsem žena a mám jiná očekávání,“ řekla.

Ale podle průzkumu jsou v nich největší rozdíly mezi tím, kolik peněz očekávají ženy a kolik muži, a to přes čtyři a půl tisíce.

  • ženy – 26 110 Kč
  • muži – 30 749 Kč
  • Zdroj: průzkum Universum, 14 462 respondentů

V některých firmách ale rozdíly mezi tím, zda přijmou muže nebo ženu nedělají. Potvrzuje to i 
Martin Hasinec, specialista náboru v Microsoftu. „Když vezmeme konkrétní roli s požadovanou senioritou, tak neděláme při nabídce rozdíl, jestli je to žena nebo muž,“ řekl.

Naopak si náboráři všímají, jak se změnily požadavky. Kromě čím dál vyšších nároků na peníze, se mladí rozhodují hlavně podle toho, v jakém prostředí by pracovali a jestli dostanou možnost dělat kdy chtějí a kde chtějí.

  • přátelské pracovní prostředí 62 procent / 65 procent
  • kreativní a dynamické prostředí 50 procent / 51 procent
  • flexibilita 39 procent / 39 procent
  • Zdroj: průzkum Universum, 14 462 respondentů

Nejvíce práce se studenti naučí z praxe. Právě tu se snaží ve firmě Biomedica poskytnout už studentům na vysokých školách. Tak jako i v jiných oborech zde začíná boj o budoucí zaměstnance už na škole, což potvrdil i jednatel firmy Jaroslav Říha. „Studenti k nám chodí velmi pravidelně, to zda zůstanou je pak otázka,“ popsal.

Průzkum navíc ukázal, že i ve zdravotnických oborech si studenti myslí, že budou rozdíly v jejich mzdách velké. Ženy čekají výplatu o skoro 3800 korun nižší než muži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 32 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...