Pokud má Evropská centrální banka (ECB) v plánu znovu podpořit ekonomiku eurozóny, měla by se zaměřit spíše na nákupy cenných papírů, než na další snižování úrokových sazeb, které jsou již v záporném pásmu. Napsali to ekonomové Mezinárodního měnového fondu (MMF). Jde o jejich osobní názor zveřejněný na blogu fondu, oficiálně fond takové doporučení nevydal.
ECB by měla podle expertů spíš kupovat aktiva, než snižovat sazby
ECB má jen omezený prostor k dalšímu výraznému snížení sazeb, aniž by zasáhla ziskovost bankovních institucí, uvedli v článku ekonomové Andy Jobst a jeho kolegyně z evropského oddělení MMF Chuej-tan Lin.
Oba experti se domnívají, že evropské banky s nízkými kapitálovými rezervami, především pak banky s velkým objemem nesplácených úvěrů, by menší schopnost vytvářet zisky mohla přimět k tomu, že budou omezovat poskytování úvěrů. Kdyby se ale ECB soustředila na nákupy cenných papírů, zvýšilo by to podle nich ceny aktiv a agregátní poptávku a také podpořilo poskytování půjček bankami.
Záporné úrokové sazby mají smysl
Záporné úrokové sazby ovšem podle autorů mají smysl. Snížily totiž výpůjční náklady, a to jak komerčním bankám, tak jejich zákazníkům, a posílily dopady nákupů cenných papírů. Komerční banky totiž snížily své peněžní zůstatky a investovaly místo toho do rizikovějších aktiv s vyššími výnosy.
ECB v březnu zvýšila program nákupů cenných papírů na 80 miliard eur (2,2 bilionu korun) měsíčně z 60 miliard eur předtím a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů i dluhopisy firemní. Banka tehdy zároveň snížila svou základní úrokovou sazbu na nulu z předchozích 0,05 procenta a depozitní sazbu srazila hlouběji do záporného pásma, respektive na minus 0,4 procenta.
Na konci července nechali centrální bankéři základní úrokové sazby beze změn, navzdory dlouhodobě nízké inflaci v eurozóně a obavám z možných dopadů takzvaného brexitu na ekonomiku měnového bloku.