Zatímco v roce 1995 našlo zaměstnání do tří měsíců zhruba 28 procent lidí bez práce, v loňském roce to bylo přibližně 18 procent lidí. Častěji teď nalezení práce nějaký čas trvá. Za dvě dekády se tak zdvojnásobil počet těch, kteří pracovní místo hledají přes dva roky. Mění se i návyky, jak lidé zaměstnání hledají. Méně často spoléhají na inzeráty.
Lidé bez práce hledají zaměstnání déle než před dvaceti lety, a to přesto, že míra nezaměstnanosti v posledních letech vykazuje klesající tendenci. Zatímco v červnu 2014 dosahovala úrovně 7,7 procenta, o rok později to bylo 6,2 procenta a letos je to už 5,2 procenta. Bez práce je teď v Česku nejméně lidí od roku 2008.
Sehnání práce to ale neulehčuje. Novou práci si najde do tří měsíců zhruba každý pátý nezaměstnaný, ale před dvaceti lety se číslo spíše blížilo třetině všech nezaměstnaných. Větší podíl lidí také tehdy našel práci do roka.
V roce 2015 tak převažovalo zdlouhavější hledání. Přes rok sháněla loni práci pětina lidí, přes dva roky zůstávalo bez práce dokonce dvakrát tolik uchazečů než v roce 1995.
„Zaměstnanci, kteří jsou volní, nejspíš nesplňují kvalifikační požadavky, znalosti, odbornost, zkušenost a nebo se nechtějí stěhovat za prací,“ zmínila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Místo inzerátu spíš soukromí zprostředkovatelé
Mění se navíc i způsoby, jak lidé práci hledají. Mnohem častěji nyní využívají zprostředkovatele práce, naopak klesá zájem o inzeráty. Téměř každý nezaměstnaný pak dá na doporučení od známých.
Na představení jednotlivých firem a pozic na internetu reagují nejčastěji mladí. „Podívají se dále na fotografie, mohou se dostat na sociální sítě od firmy, mohou si pustit nějaké video, v němž zástupci povídají o firemní kultuře,“ přiblížil ředitel kariérního showroomu Proudly Jan Klusoň.
Podniky teď lákají i na různé benefity a čím dál častěji i upravují pracovní podmínky tak, aby přilákaly ty nejvhodnější kandidáty.
Hůř přitom hledají práci ženy, kterých je aktuálně v evidenci úřadu práce přes dvě stě tisíc, tedy o 20 tisíc víc než mužů.
Podle údajů statistiků se v posledních letech mění i struktura obsazování konkrétních pozic. Například úředníků z řad mužů za dvacet let ubylo asi o 13 tisíc, zatímco žen přibylo o 67 tisíc.
