Hromadně propouštěných bylo v červnu nejméně od ledna 2013

Zaměstnavatelé nahlásili letos v červnu úřadům práce hromadné propouštění 115 lidí, což je nejméně za dobu sledování těchto údajů od ledna 2013. Zbavovat se lidí bude pět zaměstnavatelů, nejvíce se to bude týkat zaměstnanců v Plzeňském, Středočeském a Libereckém kraji, oznámila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

V květnu bylo nahlášeno hromadné propouštění 2279 lidí, před rokem v červnu muselo takto z práce nuceně odejít 522 zaměstnanců. „Jako hlavní důvod k přijetí tohoto opatření uváděli zaměstnavatelé organizační změny, pokles objemu zakázek a prodeje, insolvenci, silné konkurenční prostředí či ztrátu klíčových zákazníků, a tím pádem neschopnost dostát svým závazkům,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Zaměstnavatelé, kteří nahlásili v červnu hromadné propouštění, mají své provozovny v Praze, v Jihočeském, Libereckém, Pardubickém, Plzeňském, Středočeském a Ústeckém kraji. Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření v následujících měsících dotkne, pracuje na Plzeňsku (36), ve středních Čechách (35) a na Liberecku (28). Z okresního hlediska je na tom nejhůře Plzeň, kde přijde o práci 36 lidí, a také Kolín. V tomto regionu rozdají zaměstnavatelé 35 výpovědí.

Firmy se chystají propouštět především ve strojírenství, v oblasti vědy a techniky, v obchodní sféře a administrativě.

Z hlediska profesí se bude propouštění týkat zejména kovodělníků a strojírenských dělníků, technických a odborných pracovníků v oblasti vědy a techniky, úředníků a odborných pracovníků v obchodě.

O hromadné propouštění jde tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď nejméně deset lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky je to aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Dříve než dá zaměstnavatel výpovědi, musí o svém záměru písemně informovat vedle pobočky úřadu práce také odborovou organizaci a radu zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...