Babiš porcuje rozpočet. Sto milionů navíc na životní prostředí, dvě stě na kulturu

Nahrávám video

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) začal ve čtvrtek jednat o rozpočtu s jednotlivými ministry. Babiš plánuje na příští rok schodek 60 miliard korun a v rozpočtu počítá s růstem platů učitelů nebo zdravotníků, zvýšením peněz za státní pojištěnce i růstem důchodů. Jednotlivá ministerstva však žádají peníze na další výdaje: největší částku navíc chce ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) - téměř pět miliard korun. Naopak nejskromnější byli ministři kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a životního prostředí Richard Brabec (ANO). V pátek budou jednání pokračovat s dalšími resorty.

Příští rok dostanou do svého rozpočtu navíc například příspěvkové organizace ministerstva kultury, kam půjde 200 milionů korun na mzdy, potvrdil po jednání s ministrem financí šéf resortu kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). U zaměstnanců v kultuře tak očekává procentuálně vyšší růst platů než pětiprocentní, který ve středu kabinet schválil pro státní zaměstnance. Herman uvedl, že garantuje i zvýšení rozpočtu u památkových programů a živého umění.

Herman nechtěl odhadovat, jak přesně by mohly platy vzrůst. „Je to 200 milionů, to se rozpočte, nárůst bude docela pozitivní, nedá se to říct úplně přesně,“ uvedl.

Platy pracovníků v kultuře, kterých je kolem 6500, jsou i po nedávném čtyřprocentním zvýšení stále zhruba 2500 korun pod celostátním průměrem. Většina z nich má vysokoškolské vzdělání. Podle odborů jsou v některých organizacích platy tak nízké, že lidé by na základě jejich výše měli nárok na sociální dávky.

Kinosál Lucerna oslavil roku 2009 sto let své existence
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Ministr své celkové požadavky před jednáním nechtěl konkretizovat, vešly se však podle něj pod půl miliardy. „Hovořili jsme i o navýšení financí především pro památkové programy, to ještě budeme dolaďovat podle situace v průběhu srpna,“ řekl Herman. Dodal však, že v případě památkových programů i živého umění může růst také garantovat.

Podle dosavadních jednání mělo na ministerstvo kultury příští rok jít ze státního rozpočtu 11,84 miliardy korun. Letos ministerstvo hospodaří s částkou 11,7 miliardy korun.

Nahrávám video

Na školy kolem Prahy dostane ministerstvo školství 350 milionů

Přidáno dostane i ministerstvo školství. Příští rok tam poplyne navíc 350 milionů korun, které se využijí především na navýšení kapacit škol kolem Prahy, uvedla po jednání s Babišem ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Valachová žádala celkem 1,35 miliardy korun navíc oproti stávajícímu návrhu rozpočtu na příští rok.

Kromě toho ministryně žádala dalších 300 milionů korun na investiční program ministerstva, který se zaměřuje mimo jiné na požadavky obcí na investice do škol v případech, že nemohou žádat o peníze z evropských fondů. V tomto programu je podle Valachové nyní 300 milionů korun, ministryně by částku chtěla zdvojnásobit.

Nahrávám video

Ve čtvrtek žádala ministryně i o 700 milionů korun pro vysoké školy, ani v tomto případě ale podle ministryně není debata uzavřena. Podle dosavadních jednání mělo ministerstvo školství příští rok dostat ze státního rozpočtu zhruba 148 miliard korun, letos to bylo přes 142 miliard.

Poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) řekl v pořadu Události, komentáře, že dávat peníze do kapes učitelů plošně je chyba, byť jinak považuje peníze pro školství také za důležitou prioritu. Valachová k tomu uvedla, že připravuje kariérní řád, který bude brát v úvahu kvalitu učitelů. 

Na boj se suchem půjde více peněz

Při jednání o navýšení rozpočtu uspěl už i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), když dostal příslib na 100 milionů korun navíc. Peníze mají směřovat hlavně na projekty zaměřené na boj se suchem, řekl Brabec. Při příchodu na schůzku s Babišem ministr uváděl, že by si představoval růst o 300 milionů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Brabec dostal prý ale také příslib, že podle vývoje by se mohl dočkat dalších peněz. „Bavíme se o té částce, která je na opatření na boj se suchem. To je pro nás nejdůležitější, protože tam máme rozjeté projekty,“ řekl. Věří, že se mu podařilo přesvědčit i „jinak rezistentní“ úředníky na ministerstvu financí.

Třetinový růst rozpočtu oproti tomu, o kterém hovořil při příchodu na schůzku s Babišem, nechápe jako úspěch či neúspěch. „Beru to jako realitu toho, co se dá,“ uvedl Brabec. Částka 100 milionů je podle něj dobrý základ pro to, aby byly zahájeny některé připravené projekty.

Ministerstvo financí pro životní prostředí v původním návrhu rozpočtu na rok 2017 vyčlenilo 16,6 miliardy korun. Brabec svůj resort označil za skromný a šetřivý, předpokládá, že se ještě bude jednat o nárůstu počtu služebních míst. „Tam máme ještě nějaké požadavky ohledně České inspekce životního prostředí,“ uvedl. Další jednání o penězích bych ale na ministerstvu financí už nerad absolvoval, dodal.

Porostou také platy v justici

Spravedlnost
Zdroj: ČT24

I ministerstvo spravedlnosti vyjednalo ve čtvrtek u Babiše navýšení rozpočtu o 650 milionů korun. Po jednání to potvrdil šéf resortu Robert Pelikán (ANO). Původně ale požadoval navíc dvě miliardy. „Nějak si poradím, samozřejmě pokud by se podařilo najít ještě více peněz, věci by šly jednodušeji, rychleji, mohli bychom se pustit i do dalších projektů, které nepůjdou, ale je to dost na to, aby všechno nějak fungovalo,“ dodal Pelikán.

Peníze chce každopádně využít na růst platů a zvýšení počtu pracovníků v justici a Vězeňské službě. „Chceme navýšit počet lidí ve Vězeňské službě, jednak na pokrytí stoupajícího počtu vězňů, jednak proto, abychom mohli vězně zaměstnávat i mimo věznice,“ uvedl Pelikán. Dodal, že se také chystá zvýšit platy personálu na soudech až o deset procent. Chystá se také projekt, jehož cílem je technicky vybavit všechny soudní síně tak, aby soudy mohly plnit svou povinnost nahrávat jednání. Jednání každopádně ministr považuje za úspěšné.  

Jurečka bude vyjednávat s Babišem dál

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který požadoval navýšení rozpočtu svého ministerstva na příští rok o 1,2 miliardy korun, však dohody zatím nedosáhl. Jurečka žádá rozpočet resortu pro příští rok ve výši 21,4 miliardy korun, tedy stejně jako letos. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu podle něj počítá s částkou 19,4 miliardy. „Je tady rozpor dvou miliard, dneska jsme se někam posunuli. Pořád mně chybí 1,2 miliardy,“ uvedl Jurečka po čtvrtečním jednání s ministrem financí.

„Dohoda tady dnes není, budeme jednat dál v průběhu měsíce srpna,“ uvedl ministr. Pozitivní podle něj je, že v letošním roce má resort přislíbeno přesun zhruba jedné miliardy korun, aby mohl řešit věci týkající se škod způsobených mrazem a dofinancování peněz, které Česku poslala Evropská komise jako druhý pomocný balíček pro chovatele prasat a producenty mléka.

Jurečka je také připraven hledat zdroje pro navýšení příjmů státního rozpočtu ze státních podniků, tedy například z Lesů ČR či Budvaru. „Případně se podívat ještě na jiné naše resortní organizace, kde bychom mohli navýšit příjmy pro rozpočet,“ dodal ministr.

obrázek
Zdroj: ČT24

Šlechtová chce peníze na spolufinancování z evropských fondů

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) očekává, že z budoucích jednání s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) odejde maximálně s ústupkem 30 procent ze zhruba pěti miliard korun, které nyní ze státního rozpočtu pro příští rok požaduje nad rámec návrhu ministerstva financí. S Babišem o rozpočtu jednala brzy ráno. Návrh ministerstva financí počítá pro MMR se zhruba 22 miliardami korun.

„Klíčové je, abychom měli peníze na spolufinancování z evropských fondů. To se týká investic do krajů, území a podobně,“ řekla Šlechtová. Podotkla, že vzhledem k tomu, že ministerstvo pro místní rozvoj včetně všech svých organizací neobdrželo pro letošní rok částku, kterou požadovalo, bude ve svých požadavcích pro rok 2017 neústupná. Předpokládá, že se s Babišem znovu potká druhý týden v srpnu.

Už ve středu při jednání vlády řekla, že ze zmíněných pěti miliard korun chybí 2,5 miliardy do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Zbytek chybějících peněz jsou podle ní mimo jiné peníze do národních dotací, typu místní komunikace nebo demolice neobyvatelných budov především v sociálně vyloučených lokalitách. Na konci května chtěla Šlechtová pro své ministerstvo navíc ještě více, osm miliard korun. Ministerstvo ale podle ní našlo úspory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 22 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...