Češi se lepší. Lépe splácí své dluhy

4 minuty
Kalvoda: Lidé jsou na tom ekonomicky lépe
Zdroj: ČT24

Schopnost Čechů splácet své závazky se mírně zlepšuje. Ke konci června mělo dluhy po splatnosti 7,92 procenta dospělých obyvatel země. To je nejnižší úroveň od konce září 2011. Koncem roku 2015 to bylo 8,09 procenta a o rok dříve 8,23 procenta. Nejhorší situace zůstává v Ústeckém kraji, informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o klientech s potížemi se splácením závazků.

„V průběhu druhého čtvrtletí významně klesl počet osob s dluhem po splatnosti ve všech krajích v Česku. V Ústeckém kraji, kde je stav nesplácených závazků dlouhodobě nejhorší, došlo k poklesu pod hranici patnácti procent, v Moravskoslezském kraji klesl podíl pod hranici deseti procent. Situace se dále zlepšovala i v krajích, kde jsou problémy dlouhodobě nejmenší, ve Zlínském kraji, na Vysočině i v Praze,“ komentoval čísla tajemník sdružení Jan Stopka.

Já si myslím, že jsou lidé opatrnější nebo se mění jejich ekonomická situace - ubývá nezaměstnaných. Takže ti, kteří měli problém ještě loni splácet, tak už ho tolik nemají. Ale nemyslím si, že by docházelo k nějakým významným poklesům oproti minulým letům.
Hynek Kalvoda
předseda výboru Asociace občanských poraden

Členským společnostem sdružení dluží po splatnosti 700 tisíc Čechů celkem 51 miliard korun. Finanční situaci Čechů ovlivňují nejen nesplácené dluhy u bank a nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, ale i u společností z nefinančních sektorů ekonomiky. Sdružení proto sleduje nesplácené závazky i v těchto sektorech ekonomiky.

4 minuty
Změny v odměňování exekutorů / Zadlužení Češi
Zdroj: ČT24

Rostoucí mzdy a nízká nezaměstnanost dodávají chuť utrácet i více se zadlužovat

Rostoucí mzdy, rekordně nízká nezaměstnanost i dostupné služby za výhodné ceny dodávají občanům chuť utrácet i přijímat více závazků. Celý závazek po splatnosti nebo jeho část uhradilo během prvního pololetí téměř 228 tisíc občanů, v penězích to je 3,566 miliardy korun uhrazených závazků po splatnosti.

Členství ve sdružení Solus umožňuje přístup k informacím o klientech, kteří čelili nebo čelí potížím se splácením svých závazků, dále k databázi odcizených a neplatných dokladů a k insolvenčnímu registru. Členská společnost se na základě dotazu do databáze dozví o dluhu klienta, případně o jeho úhradě. Ta je v registru uchována až tři roky. Data se v databázi shromažďují pouze se souhlasem zákazníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...