Nebýt evropského fondu, tak by se britský dokument Nick Cave: 20 000 dní na Zemi do českých kin možná vůbec nedostal. Nové britské filmy by už takové štěstí mít nemusely. Odhlasované vystoupení Velké Británie z EU má totiž řadu dílčích důsledků, které se dotýkají i britského filmového průmyslu. Kromě toho, že by filmaři mohli mít větší problémy sehnat peníze na natáčení nebo dojednat evropskou koprodukci, může se také značně ztížit cesta menších britských filmů k dalším evropským divákům včetně těch českých. Například distribuce dokumentu Nick Cave byla v Česku podpořena částkou zhruba 16 tisíc eur, tedy skoro půl milion korun.
Britské filmy stižené brexitem. Bez EU by měl klopotnější cestu do českých kin i Nick Cave
Britský filmový průmysl čeká v blízké době hodně nejistoty. Potom, co si Britové odhlasovali vystoupení z EU, totiž mohou přijít zkrátka i britské filmy, které hojně využívaly evropské dotace.
„Každý rok jde o masivní financování a příspěvky stovkám filmů a televizních produkcí,“ uvedl podle serveru MarketWatch předseda Nezávislé filmové a televizní aliance (IFTA) Michael Ryan s tím, že tvorba filmu nebo televizního obsahu je nejen nákladná, ale i riskantní.
„Teď když jsme se dostali mimo klub, samozřejmě k těmto penězům nemám přístup. A nenahradí to sama Británie, protože historicky je velmi skoupá, pokud jde o rozdávání peněz médiím a na umění,“ podotknul Ryan. Ztráta přístupu k evropským penězům tak podle něj bude pro britské filmaře zničující.
obrázek
Není proto divu, že před referendem o vystoupení Británie z Evropské unie, se za udržení svazku s Unií postavila řada známých britských herců. Patrick Stewart, Benedict Cumberbatch nebo Keira Knightleyová byli mezi stovkami celebrit, které podepsaly dopis proti brexitu.
„Od nejmenší galerie po největší blockbuster, mnoho z nás pracovalo na projektech, které by nikdy nevznikly bez zásadní finanční podpory nebo spolupráce napříč hranicemi,“ stálo v prohlášení.
Byli ale i tací jako herec Michael Caine nebo tvůrce oblíbeného seriálu Panství Downton Julian Fellowes, kteří se postavili za samostatnou Británii.
Bez ohledu na politiku je faktem, že dotační program Media představuje podle Forbesu významný zdroj financování pro britské filmové produkce za poslední dekádu. Pomohl i filmům Králova řeč s Colinem Firthem nebo Milionář z chatrče režiséra Dannyho Boylea, oboje oceněné Oscarem pro nejlepší film daného roku. Příjemcem evropských peněz byl i letošní vítěz z festivalu v Cannes, snímek Já, Daniel Blake od Kena Loache.
S dalšími penězi se pak počítá i v nadcházejících letech. Pro roky 2014 až 2020 je v programu vyčleněno 818,7 milionu eur (zhruba 22 miliard korun).
Distribuční kanály vyztužené evropskými penězi
Britové se ale nejspíš budou muset zařídit jinak. Šéf Nezávislé filmové a televizní aliance navíc podotýká, že není jasné, jak budou fungovat vztahy s koproducenty nebo distributory.
Program Media totiž není jenom o financování nové produkce. Evropská unie také podporuje uvádění filmů svých členských zemí napříč kontinentem. Například na kinodistribuci 84 britských filmů šlo v letech 2014 a 2015 čtyřicet milionů eur (více než miliarda korun), podotýká server Variety.
O britské filmy by částečně mohli přijít i čeští návštěvníci kin. „U malých filmů bývá jejich aplikovatelnost v programu Media pro distributora často rozhodující,“ upozornil Jan Jílek z akvizic Asociace českých filmových klubů (AČFK). Tato distribuční firma v posledních letech uvedla několik britských filmů jako Nick Cave: 20 000 dní na Zemi, Stud, Musíme si promluvit o Kevinovi nebo Rozbitý svět.
„Těžko nyní zpětně spekulovat, zda bychom některý z filmů bez podpory Media nakonec vůbec nekoupili, ale vzhledem k tomu, že peníze z programu Media tvoří nezanedbatelnou položku rozpočtu, je to docela pravděpodobné,“ podotknul.
V nabídce artového obsahu v českých kinech naprosto převládají filmy ze zemí EU a mimoevropské snímky jsou spíše výjimečné.
Význam evropské podpory se podle Jílka ukazuje i na tom, že se většina distributorů bojí v rámci distribuce artových a komorních filmů kupovat obsah mimo EU. „Do této skupiny neatraktivních filmů z hlediska evropských grantů nyní spadnou i britské filmy,“ prohlásil.
Opatrnější je v hodnocení ředitel distribuční společnosti Film Europe Ivan Hronec, který si nemyslí, že by britská kinematografie vymizela ze sálů kin. Výborné britské filmy si do českých kin podle něj cestu vždycky najdou, platí to i pro zmíněné dílo Já, Daniel Blake, kterého se čeští diváci mají dočkat na podzim.
„Media je partnerem, ale není důvodem, proč evropské filmy distribuujeme,“ zmínil Hronec. Upozorňuje ale také na to, že Media velmi pomáhá i při samotné propagaci snímků, takže se o filmu může dozvědět více lidí.
- V loňském roce byla z programu Media podpořena distribuce několika desítek evropských filmů v českých kinech. Zřejmě největší podporu získal právě britský film – Ovečka Shaun ve filmu. Automatická podpora činila 48 tisíc eur. Mezi další podpořené projekty patřily Saulův syn, Dheepan, Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě, Pestrobarvec petrklíčový, Město 44, Paddington nebo Píseň moře.
- V roce 2015 šlo na podporu distribuce evropských filmů v českých kinech přibližně 650 tisíc eur, což odpovídá 17,5 milionu korun. V roce 2014 to bylo 385 tisíc eur, v roce 2013 činila částka 314 tisíc eur a v roce 2012 dosáhla podpora úrovně 514 tisíc eur.
Festival britských filmů je bez obav
Brexit by mohli pocítit nejen běžní diváci kin, ale také návštěvníci filmových přehlídek. Uznání podpory pro festivaly bývá totiž vázáno i na to, aby určitý podíl filmů pocházel ze zemí, které se účastní programu Media. Britské filmy by se tak už zřejmě neřadily mezi filmy, které pomáhají dosáhnout na podporu.
Například Letní filmová škola, která se tradičně koná na konci července v Uherském Hradišti a také v minulosti čerpala z dotačního programu, letos podporu nezískala z důvodu menšího rozpočtu celého programu a právě přísných kritérií. „Pokud se změní situace, tak nám samozřejmě vypadnou nejen jednotlivé britské filmy, ale i celé britské sekce,“ upozorňuje Jílek.
V loňském roce získali podporu z Evropské unie Febiofest, Jeden svět, Anifilm nebo zlínský festival pro děti a mládež.
Bez starostí je naopak přehlídka vyloženě zaměřená na britské ostrovy – Dny britského filmu a kultury (UK/UH), které navazují na tradici Semináře britského filmu. Jílek to vysvětluje tak, že jde o malou akci s tak malým množstvím filmů, že by neměli šanci dostat podporu z programu Media pro festivaly. „O tuto podporu nežádáme, což znamená, že brexit dramaturgii UK/UH nijak neovlivní,“ podotýká.
Jako pravděpodobné řešení situace pro britské filmy vidí Jílek vytvoření speciálního grantového programu, který by distributorům „nahradil“ program Media. Zcela bez šance ale není ani zachování účasti v programu Media.
Podle oficiálních stránek je totiž program otevřen nejen členským státům EU, ale například i zemím v Evropském hospodářském prostoru, do kterého by se Británie po vystoupení z EU mohla připojit. „Nečlenské země EU se mohou stát členy programu na základě zvláštních smluv a musí uhradit vstupní poplatek za účast v programu,“ uvádí se v charakteristice programu.
Britští filmaři se i tak dostávají do složité situace, jejíž řešení bude záležet i na celkovém politickém a ekonomickém vývoji vztahu Británie s Unií. Paradoxní podstatu věci lze ukázat na jednom příkladu. Britský filmový a televizní průmysl už zřejmě nebude vázán unijními pravidly pro státní podporu, které upravují pobídky pro filmaře. Kdyby je vláda nastavila atraktivněji než v jiných částech Evropy, mohl by přilákat zahraniční tvůrce.
Oslabená libra by navíc znamenala, že by natáčení bylo pro štáby z jiných zemí ještě levnější. Na druhou stranu tento proces může ztížit nastavení cel či zvláštních daní a problémy se získáváním pracovních povolení s tím, jak by se uzavřely britské hranice, po čemž volali zastánci brexitu.