Brexit letos mírně omezí růst české ekonomiky, míní analytici

Brexit letos zřejmě sníží podle analytiků růst českého HDP o několik desetin procentního bodu. Ekonomika by i tak měla ale růst o zhruba dvě procenta. Zpomalení způsobí nejistota na trzích a s tím spojené oslabení poptávky a tuzemského vývozu do eurozóny. Samotné obchodní vztahy s Velkou Británii ohroženy ale nejsou, uvedli ekonomové.

Již před výsledky referenda ekonomové upozorňovali, že brexit může českou ekonomiku negativně ovlivnit. Například hlavní ekonom Deloitte David Marek uvedl, že v dlouhodobém horizontu může tento krok připravit ekonomiku až o deset miliard korun ročně. „Průměrný Čech by si tak nemusel ničeho všimnout. S výjimkou třeba těch, kteří investují do akcií. Ti už nyní mohou počítat s citelným zchudnutím během jediného dne,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Dopad na tuzemskou ekonomiku bude aktuálně podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera pramenit přes zvýšenou nejistotu na trzích. „Veškeré obchodní dohody mezi Británií a EU prozatím platí, tuzemské vývozy do Británie tak mohou pokračovat. Zvýšená nejistota se však projeví ve slabší zahraniční poptávce a zpomalení tuzemského vývozu nejen do Británie, ale celkově do eurozóny,“ uvedl. Letos tak podle něj může tuzemská ekonomika zpomalit proti původním očekáváním o několik desetin procenta, totéž platí pro rok příští. „Nemělo by se však jednat o žádný výrazný dopad a růst tuzemské ekonomiky v letošním roce nadále očekáváme poblíž dvou procent,“ dodal.

Kvůli reexportu se obtížně sčítají skutečné dopady na ekonomiku

I podle ředitele Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko Pavla Drahotského může ČR pocítit brexit ve snížení růstu HDP o desetiny procentního bodu. „Je však obtížné odhadovat nepřímé dopady, neboť Česko exportuje řadu produktů třeba do Německa, odkud jsou následně reexportovány v podobě například součástek do strojů dále do Británie. Tento propad se může projevit až v horizontu několika měsíců,“ uvedl.

Průmysl
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla by však Česko mohlo i získat. „Česká republika bude ve vleku bilaterálních dohod mezi Británií a EU. Na české ekonomice by se současná situace neměla podepsat a očekávám, že v rámci přímých zahraničních investic by naopak Česká republika měla získat. Problém bude u čistě exportně zaměřených firem,“ uvedl.

Zároveň se neztotožňuje s některými analytiky v tom, že si nemyslí, že česká ekonomika zpomalí. „Možná se Evropa může stát trošku nebezpečnějším přístavem pro zahraniční investice. I když, my máme brexit a finanční krizi, Čína má zpomalující ekonomiku, Amerika má Donalda Trumpa, tak když si řeknete, kam dám peníze, tak všude je něco. Takže si nemyslím, že to postihne celou Evropu. Brexit beru nyní osobně, že si Británie bude uklízet doma a domluví se mezi sebou Skotko s Anglií, co vlastně chtějí, zda se rozloučí.  A nebral bych to jako armagedon, ten nenastal,“ míní hlavní ekonom společnosti Chytrý Honza František Bostl.

Vystoupení Velké Británie z EU je podle hlavní ekonomky České bankovní asociace ztrátou především pro EU. Samotná Británie podle ní odluku v dlouhodobém horizontu ustojí díky posílení orientace na země Commonwealthu. 

Politická i hospodářská mapa Evropy dozná výrazné změny, které bohužel konkrétně pro Česko nebudou příznivé. Je v našem bytostném zájmu, aby odchod UK z EU proběhl hladkou cestou.
Eva Zamrazilová

„Vnímám toto rozhodnutí jako špatné, a to jak pro finanční trhy, tak pro budoucnost Británie. Netroufnu si tvrdit, jestli evropský svazek tuto ztrátu ustojí. Podle mého je to první krok k historickému zániku EU,“ uvedl hlavní analytik tginvest.cz Petr Vlasák.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mládek: Česko bez Británie hůře prosadí priority

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie zřejmě oslabí postavení ČR v prosazování klíčových priorit na vnitřním trhu EU a v obchodní politice s dopadem na celou řadu navazujících politik, od energetiky přes unii kapitálových trhů až po oblast regulace. Na pátečním briefingu to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Podle něj se navíc zvýší snahy některých členských států o zavádění ochranářských opatření. Rozhodnutí Britů však respektuje.

Británie byla pro ČR vloni čtvrtým největším exportním trhem po Německu, Slovensku a Polsku a 13. největším trhem z hlediska dovozu. Podle velikosti obratu vzájemného obchodu se Británie posunula na sedmou pozici.

Podle něj je v zájmu Česka udržet Británii co nejblíže EU, a to nejen z hospodářského pohledu. Otázkou zůstává, jak se k situaci postaví zakládající státy a jak zareaguje eurozóna. Pro Česko se však zřejmě znovu oddálilo přijetí společné měny.

Jak se vyvinou negativní emoce

Podle vedoucího partnera společnosti Deloitte v ČR Josefa Kotrby by při zachování Británie v Evropském hospodářském prostoru nemusely být ekonomické dopady brexitu příliš významné.

„Ale dějiny se často nevyvíjejí optimálně. Brexit vznikl z negativních emocí, zejména vůči imigrantům. Ne z Pákistánu, ne z Blízkého východu, ale z východu Evropské unie. A eskalace protiimigračních opatření a obchodních překážek by už katastrofální hospodářské důsledky měla,“ doplnil Kotrba.

Dopad na český trh práce bude malý

Rozhodnutí Britů o vystoupení z EU nebude mít výraznější vliv na tuzemský trh práce. Shodly se na tom personální agentury, které oslovila ČTK. Českým uchazečům o práci v Británii nabízejí agentury jen minimum pozic.

„Žádné drama se nejspíš konat nebude, výrazně větší tlak na firmy je dán jinými faktory, především demografickým vývojem, skladbou zájmu mladých o studium vybraných oborů, úrovni a zaměřením výuky na školách. To naším trhem zatřese během pěti deseti let výrazně více,“ řekl mluvčí portálů Jobs.cz a Prace.cz Tomáš Dombrovský.

Vzhledem k dlouhému procesu vystoupení Velké Británie z EU, který potrvá určitě déle než dva roky, nepředpokládá jakýkoli dopad na trh práce ani Martin Hroch z Manpower Group. Je podle něj možné, že u několika jednotlivců aktuální situace uspíší rozhodnutí vrátit se domů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...