Prostředí velmi nízkých úrokových sazeb se začíná projevovat na zvyšování zadluženosti českých domácností. Ty si půjčují rychleji, než jim rostou příjmy. Na současném nárůstu zadlužení se podepisují především hypotéky, které jsou již několik měsíců velmi levné. Vyplývá to z aktuálních informací České národní banky (ČNB).
Centrální banka upozornila, že dlouhodobě nízké úrokové sazby úvěrů mohou vést k tomu, že domácnosti zažijí příjmový či úrokový šok. Tedy situaci, kdy při ztrátě příjmů či změně úrokové sazby nezvládnou hradit své úvěry. V porovnání s jinými státy eurozóny jsou nicméně české domácnosti stále v dobré kondici. Nejvíce zadlužené jsou ty dánské, nizozemské a irské.
- Z hlediska objemu úvěrů v České republice mají největší podíl hypotéky, a to 65 procent.
- 13 procent – tolik zaplatí české domácnosti z hrubého měsíčního příjmu za hypotéku.
- V eurozóně je situace podobná. Podíl domácností s úvěrem se pohybuje kolem 44 procent, přičemž 23 procent má hypoteční úvěr.
- Splátka v eurozóně tvoří asi 16 % hrubého příjmu domácnosti.
Odborníci však nabádají k opatrnosti. „Lidé si berou vysoké úvěry, protože si myslí, že rostou ceny nemovitostí, že může dojít k většímu zhodnocení, než jsou nulové sazby na bankovních účtech. Pozor, aby najednou nezjistili, že to tak nemusí být napořád,“ upozornil na konferenci o inovacích finančních produktů pořádané na Vysoké škole ekonomické viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.
Právě taková smyčka vedla před deseti lety v USA k nafouknutí hypoteční bubliny. Když pak začalo přibývat lidí, kteří neměli na splátky hypotéky, a ceny nemovitostí začaly klesat, ukázalo se, že z prodejní ceny často nelze úvěr zaplatit. Výsledkem byla hypoteční krize, která se z USA přelila do Evropy a otřásla finančním sektorem i celým hospodářstvím na obou kontinentech. Nejen kvůli této smyčce zkrachovala investiční banka Lehman Brothers.
Čtyřicet procent domácností má úvěr
V prvním čtvrtletí roku 2016 došlo k meziročnímu nárůstu hypoték o dalších 15 procent. Největší část hypotečních úvěrů tvoří nové úvěry, kolem padesáti procent, a refixované úvěry, přibližně 35 procent. Přibližně 40 procent domácností v Česku má nějaký úvěr.
Podobně, jako rostou hypotéky, rostou i nově poskytnuté překlenovací úvěry ze stavebního spoření a spotřebitelské úvěry na nemovitosti. V roce 2015 stavební spořitelny poskytly domácnostem meziročně o třicet procent více nových úvěrů včetně navýšení ze stavebního spoření. V prvním čtvrtletí roku 2016 dynamika zpomalila v průměru na cca deset procent.
Nové formy nebankovního financování mohou být riskantní
Česká národní banka také poukazuje na rizika spojená s využíváním některých nových úvěrových produktů a nebankovního financování. Podle ČNB mohou vznikat problémy spojené s ochranou spotřebitele nebo praním špinavých peněz.
Centrální banka zmiňuje například reverzní hypotéku. Jde o podnikání, v jehož rámci dochází k odprodeji nemovitosti klientem. Za prodej obdrží klient jednorázovou výplatu určité částky společně s pravidelnou doživotní rentou. Podle ČNB jde o rizikový produkt, záleží ale na konkrétním modelu. V současné době se ale nejedná o finanční produkt pod dohledem centrální banky.
Co se týče spotřebitelských úvěrů, čím dál populárnější jsou peer-to-peer (P2P) model nebankovního financování a dluhový a podílový crowdfunding. Počet těchto platforem je však stále nízký.
