Průměrná mzda v České republice se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o 1119 korun na 26 480 korun. Nominální růst tak činil 4,4 procenta. Reálně, po odečtení inflace, mzda stoupla o 3,9 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něho se na růstupodílela více podnikatelská sféra než nepodnikatelská. Výsledek odpovídá odhadům analytiků.
Průměrná mzda vzrostla v prvním čtvrtletí o 4,4 procenta meziročně, tedy nejvyšším tempem od konce roku 2009, kdy českou ekonomiku zasáhla celosvětová krize. Objem mezd vzrostl o masivních 6,1 procent a počet zaměstnanců o 2,1 procent meziročně.
„Oba údaje svědčí o pokračující dobré kondici české ekonomiky, kterou můžeme vidět především v průmyslu,“ konstatuje ekonom investičního bankovnictví Komerční banky Marek Dřímal.
A dodává, že nejrychleji rostou nižší mzdy, tedy alespoň podle oficiálních údajů. Medián mezd, tedy jakýsi „zlatý střed“, kdy polovina mezd je nižší a druhá vyšší, se totiž zvýšil o 6,5 procent na 22 533 korun a překonal tempo růstu průměrné mzdy.
Nejvíce se průměrná mzda zvýšila v sektorech ubytování a pohostinství. „Zde se zřejmě projevuje růst minimální mzdy, kdy se větší část výdělků přesouvá z šedé ekonomiky (peníze na ruku) do té oficiální,“ vysvětluje Dřímal.
Mzdy rostly ve všech krajích s výjimkou Prahy. Tam průměrná mzda v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procenta na 32 934 korun měsíčně. Ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku tak byly mzdy v metropoli v prvním čtvrtletí letos nižší o 221 korun. Zároveň ale s tímto poklesem o 3,3 procenta vzrostla zaměstnanost.
„Řádově asi o 25 tisíc lidí. Ovšem v profesích, kde je nižší průměrná mzda, proto to celkově snížilo pražský mzdový průměr,“ vysvětlila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Z hlediska pohlaví se podle statistiků zvýšení mezd projevilo o něco více u mužů, kterým stouply o 6,8 procenta, u žen to bylo o 6,2 procenta. Muži mají i značně vyšší mzdovou úroveň, v prvním čtvrtletí byl medián mezd žen 20 165 korun, naopak u mužů 24 570 korun.
Na růstu výdělků se podle nich podílela podnikatelská sféra, kde se zvýšily o 4,5 procenta. Zatímco v nepodnikatelské rostly platy pomaleji, a to o 4,1 procenta. Inflace činila ve sledovaném období půl procenta, reálně se tak platy v podnikatelské sféře zvýšily o čtyři procenta a v nepodnikatelské o 3,6 procenta.
Po očištění o inflaci se tak mzdy zvýšily o 3,9 procenta, což je také nový rekord v pokrizovém období. Celkovému objemu mezd, který se rozpočítává podle počtu zaměstnanců na průměrnou mzdu, zřejmě pomohl i vyšší počet pracovních dní i díky přestupnému roku.
Mzdy se tak na začátku letošního roku vyvíjely příznivě, což naznačuje, že příznivý ekonomický růst a pokles nezaměstnanosti se stále více promítá ve mzdovém vývoji a snaze firem si udržet nebo získat vhodnou pracovní sílu.
„Obavy centrální banky týkající se přenosu nízké inflace na mzdová vyjednávání a slabý růst mezd se tak nenaplňují. Ačkoli se inflace nachází poblíž nulové úrovně již dva roky, dynamika mezd postupně zrychluje. To dokládá zejména mediánová mzda, která v prvním čtvrtletí zrychlila o 6,5 procent,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že meziroční přírůstek průměrné mzdy v nominálním i reálném vyjádření je největší za šest a půl roku.
Zvyšování mezd, které by mělo pokračovat i v dalších měsících, by mělo i letos výrazně podpořit spotřebu domácností. Ta by měla přidat 2,7 procent a stát se nejdůležitějším tahounem ekonomického růstu.
Český HDP by měl letos vzrůst o 2,1 procent, odhadují analytici. Oproti loňsku ho brzdí propad především veřejných investic kvůli pomalému náběhu nového programového období EU fondů a problémům s posudky EIA u infrastrukturních projektů.
Průměrná mzda v České republice vyjádřená v paritě kupní síly dosahuje podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka 62 procent průměru EU. „Podobně vysoké jsou mzdy v Maďarsku či Estonsku. Na Slovensku a v Polsku se průměrná mzda pohybuje kolem 65 procent unijního průměru,“ uvedl. Za celý rok by se podle něj mohla průměrná mzda zvýšit o 4,5 až pět procent.
Rizikem dalšího růstu mezd je ovšem podle Sobíška to, že se některé podniky finančně vyčerpají kvůli růstu mezd. „Tato situace může zejména hrozit v odvětví stravování v případě, že vláda přežene své ambice při zvyšování minimální mzdy,“ upozornil.
Analytici: Rostoucí mzdy a rozkvět maloobchodu ukazuje na příznivou situaci domácností
Také maloobchod pokračuje v robustním růstu. Výrazně stouply jak prodeje aut, tak ostatního spotřebního zboží. „I přes velmi dobrá čísla neočekáváme, že by se měnil postoj ČNB ke kurzovému závazku. Bude čekat, až se inflace přiblíží ke dvěma procentům a až pak bude ochotna zrušit kurzový závazek. Tato situace by měla nastat až ve třetím čtvrtletí příštího roku,“ říká ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
S tím souhlasí i František Bostl, hlavní ekonom společnosti Chytrý Honza. „Intervence je jedna z věcí, na kterou bych rád upozornil. Určitě to je věc, kterou jsme neskutečně devalvovali naši práci a naše snažení. V zásadě se platy snižují, protože ČNB oslabuje korunu. Pokud bude intervence pokračovat, tak to stále bude špatné,“ řekl.
Tržby v maloobchodě (očištěné o prodeje aut) se meziročně zvýšily v souladu s očekáváním analytiků Komerční banky o 4,9 procent. Po očištění o kalendářní efekty byl růst ještě vyšší, a to 5,7 procent. Očištění se týkalo zejména Velikonoc, které letos byly v březnu, zatímco v loňském roce připadly až do dubna. V dubnu pokračoval i růst prodeje automobilů, který se vrátil k dvouciferné meziroční dynamice.
Rostoucí maloobchodní tržby tak podtrhují dobrou situaci spotřebitelů, hodnotí analytici. Zaměstnanost dále roste a míra nezaměstnanosti se dostává ke svým historicky nejnižším hodnotám.
Aby si podniky udržely své stávající zaměstnance nebo případně přilákaly nové, musí nabízet vyšší mzdu. „V dalším průběhu letošního roku však očekáváme, že kvůli zpomalení ekonomického růstu sníží poptávku po nové pracovní síle. Nicméně vzhledem k velmi slabé nabídce zůstane situace nadále utažená. Mzdy tedy budou pokračovat v růstu a podpoří další zvýšení spotřeby domácností, která letos bude hlavním tahounem ekonomického růstu,“ dodává Zeisel.
Analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká dodala, že zvolnění růstu maloobchodních tržeb je od začátku roku již patrné, nicméně impulzy pro jejich růst se nevytrácejí. „I když se ekonomice daří a nákupy spotřebitelů jsou de facto rekordní, obchodníci si příliš netroufají zdražovat spotřební zboží. I nadále proto cenový index v obchodech ukazuje další pokles cen, tentokrát o 2,7 procenta,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je přesvědčen o tom, že také jeho organizace pomohla ke zvyšování platů. „Pomohla tomu hlavně naše kampaň. Situace na trhu práce a ekonomiky je pozitivní a naše práce se projevila. Jde o dobré výsledky a je důležité, aby to bylo tak dál po celý rok,“ řekl a dodal, že budou požadovat zvýšení minimální mzdy. „A to o necelých sedm procent, je to podle nás na místě. Pokud česká ekonomika roste, tak z toho lidé musí mít prospěch,“ popsal Středula.
