Ač je oproti ostatním strojům trpasličích rozměrů, na výstavě v Berlíně přitahovalo největší pozornost. Bezpilotní letadélko Thor firmy Airbus je totiž prvním letounem vyrobeným pomocí 3D tisku. Inženýři si pochvalují, že létá „krásně a velmi stabilně“. Využitím technologie by se létání mohlo stát levnější i ekologičtější.
Thor nemá žádná okna, váží pouhých 21 kilogramů a měří necelé 4 metry. Dron není pojmenován pouze po severském bohu nebes a hromů, název je akronymem znamenajícím „Test for High-tech Objectives in Reality“ čili v překladu „Test high-tech cílů v realitě“.
Stroj je celý vyroben z polyamidu, kromě elektrických součástek. Hlavní inženýr projektu Gunnar Haase uvedl, že Thor létá „krásně a je velmi stabilní.“ Na ILA Berlin Air Show, nejstarší a jedné z nejvýznamnějších výstav letectví a kosmonautiky na světě, sklidil ovace.
Pro Airbus je malý bezpilotní letoun pionýrem v oblasti technologie 3D tisku, která by v letectví měla šetřit čas, palivo i peníze. „Jde o test, co je s technologií 3D tisku možné,“ vysvětluje Thorův vývojář Detlev Konigorski. „Chceme vidět, jestli dokážeme urychlit vývoj 3D tisku nejen pro jednotlivé části, ale pro celý systém,“ dodal.
Lehčí, ekologičtější, levnější
Airbus i jeho rival Boeing už totiž 3D tisk využívají k výrobě některých součástek. „Má to tu výhodu, že nepotřebujete žádné nástroje a lze je vyrobit velmi rychle,“ popisuje výhody moderní technologie odborník na 3D tisk Jens Henzler. Krom toho jsou části až o polovinu lehčí a při jejich produkci nevzniká žádný odpad.
Dalším benefitem 3D tisku v letectví je ekologičtější provoz strojů. „Vytištěná“ letadla by měla menší spotřebu paliva a do vzduchu by uvolňovala menší objem znečišťujících látek. V příštích 20 letech se očekává zdvojnásobení emisí oxidu uhličitého v letecké dopravě. „Je zapotřebí radikální technologická inovace v relativně krátkém čase,“ burcuje vedoucí Nadace Heinricha Bölla Ralf Fücks z německých Zelených.
Technologii chtějí uplatnit i inženýři na vyvíjející stroje, jejichž destinací je vesmír. Kupříkladu raketa Ariane 6, kterou chce Evropská kosmická agentura (ESA) vyslat do kosmu v roce 2020, by měla pozůstávat z mnoha vytištěných součástek. Díky tomu by měla stát o polovinu méně než její předchůdkyně Ariane 5.
