Černá díra OKD. Existuje cesta, jak požadovat po bývalých majitelích část odčerpaných peněz?

Nahrávám video
Černá díra OKD
Zdroj: ČT24

Ze společnosti NWR, která vlastní OKD, jen na dividendách odteklo majitelům více než 65 miliard korun. Skoro dvojnásobek, než kolik doly vydělaly. K miliardám do vlastní kapsy si majitelé pomohli tím, že firmu prostě zadlužili. Neexistuje cesta, jak z bývalých majitelů, včetně miliardáře Zdeňka Bakaly, dostat alespoň něco zpátky? Třeba za to, že nedodrželi privatizační smlouvu? Odpovědi hledal pořad 168 hodin.

S jednoduchým, ale výbušným podnětem přišel nedávno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na jednání vládní skupiny pro OKD.

Odvolal se na smlouvu o privatizaci OKD z roku 2004. „Hovoří se o tom, že tato privatizační smlouva mimo jiné obsahuje závazek, že budou vytvořeny prostředky na útlum dolu, případně pro horníky v souvztažnosti s odstupným,“ řekl Středula.

Požádal proto, aby se provedla analýza smlouvy, a pokud je tento prvek aktivní, ať ho stát požaduje v rámci insolvenčního řízení. Reakce vládních představitelů ho prý zaskočila. Zaražené ticho.

Kupující se zavazuje zajistit, aby společnost dodržovala vytváření zákonných rezerv, finančních prostředků na vypořádání důlních škod a zákonných rezerv na sanace a rekultivace.
Z privatizační smlouvy mezi Fondem národního majetku a firmou Karbon Invest
rok 2004

Pořad 168 hodin zjistil, že o finanční rezervě na horší časy, o které hovoří smlouva, není nic známo. Firma je naopak od počátku května v úpadku. Víc než 650 věřitelům dluží přes 17 miliard korun. 

Analytička Echo24 Lenka Zlámalová soudí, že „za OKD budeme platit my jako daňoví poplatníci. Jaká bude ta částka, je velmi diskutabilní. Podle mě to nikdo neví“.

Je tu však další bod privatizační smlouvy.

Strany se dále dohodly, že v souvislosti s jakýmkoliv útlumem těžby nevznikne žádný nárok na vynaložení prostředků ze státního rozpočtu, a to bez jakéhokoliv časového omezení takového závazku.
Z privatizační smlouvy mezi Fondem národního majetku a firmou Karbon Invest
rok 2004

 Advokátka Hana Marvanová to chápe tak, že se stát chtěl pojistit, aby nemusel budoucí předpokládaný útlum těžby nějak hradit.

A právě o tom se nyní hovoří. Už teď je jasné, že stát za OKD zaplatí sedmdesátimilionový dluh za sociální pojištění zaměstnanců. A vláda už kývla i na trvalou měsíční podporu pro propuštěné horníky. Vyjde až na 400 milionů korun každý rok.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ze společnosti NWR, která OKD vlastní, přitom jen na dividendách odteklo majitelům více než 65 miliard korun. Skoro dvojnásobek, než kolik doly vydělaly. Pro to, aby si mohli dividendy vůbec vyplatit, vydali majitelé dolu dluhopisy. K miliardám do vlastní kapsy si tak pomohli tím, že firmu prostě zadlužili.

Marvanová soudí, že pokud právě to zavinilo krach společnosti a náklady, které bude muset vynaložit stát, tak by za to měl někdo odpovídat. Advokátka zmiňuje i možnost zajistit jeho majetek. Vše však záleží na tom, co zjistí vyšetřování, zdůrazňuje. Podle ní by měla vláda využít všech možností, které má.

  • Nejznámější muž OKD Zdeněk Bakala na dolech vydělal podle odhadů 60, možná až 80 miliard korun. Svého podílu se zbavil letos v únoru, firmě ho daroval, byl už bezcenný.

I ministr financí Andrej Babiš (ANO) soudí, že je to skutečně otázka na právníky. „Já si myslím, že spíš to je otázka na akcionáře, NWR a OKD,“ dodává.

Stát může požadovat peníze ty, na které má nárok. To znamená, pokud tady budou jakékoliv nároky, tak samozřejmě stát je musí vymáhat, ale musí to být reálné nároky. Nemůže to být jenom nějaká spekulace.
Bohuslav Sobotka

Miliardář Zdeněk Bakala k celé záležitosti mlčí.

„Už to zkoušeli vaši kolegové. Pan Bakala se nechce k OKD vyjadřovat. Myslím, že je zbytečný to zkoušet znova,“ říká jeho mediální zástupce Vladimír Bystrov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 4 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 4 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 14 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...