Český průmysl má na pracovním trhu díru, kterou se mu stále nedaří zalepit. Chybí mu zhruba 120 až 150 tisíc odborníků od vyučených řemeslníků po vysokoškoláky. Vzhledem k populační křivce je jasné, že Češi tato místa nezaplní, nadějí se tak pro zaměstnavatele stávají cizinci. Ale ne všichni. V Interview ČT24 o tom mluvil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Hanák: Český průmysl potřebuje cizince. Ale ty z Ukrajiny, ne ze Sýrie
Hanák v Interview ČT24: Český průmysl potřebuje cizince (zdroj: ČT24)
Podle analýzy brokerské společnosti Cyrrus pojme česká ekonomika bez problému 50 až 80 tisíc imigrantů. Česko by tak mělo podpořit řízenou migraci, která by postupně pomohla zaplnit volná pracovní místa.
Stát by navíc podle analýzy mohl přijetím uprchlíků ušetřit na výdajích souvisejících se stárnutím populace až 90 miliard korun ročně tím, že by imigranti snížili průměrný věk pracujících obyvatel.
Imigranti ano, ale…
„Řízená a chtěná imigrace je opravdu důležitá pro budoucnost české ekonomiky,“ souhlasí Hanák, který ale zároveň jedním dechem dodává, že se mu nelíbí, jak je analýza pojatá.
Podle něj to totiž vypadá tak, jako by měli přijít pouze imigranti ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Tedy, že se jedná pouze o aktuální migrační vlnu, která směřuje do Evropy. „Ta je ale pro Českou republiku nezajímavá a ti lidé sem nepřijdou,“ říká Hanák.
Cyrrus: Česká ekonomika pojme až 80 tisíc běženců (zdroj: ČT24)
Šéf svazu českého průmyslu a dopravy dodává, že má obecně se současnou uprchlickou krizí problém. „Německá kancléřka udělala nezodpovědnou chybu za celou Evropu,“ dodává na adresu vstřícného přístupu Angely Merkelové.
Česká ekonomika je podle Hanáka naopak připravená přijmout pracovníky z Ukrajiny, Běloruska, Moldavska nebo Vietnamu. To jsou podle něj lidé, kteří mají k Čechům kulturně blíž, jsou pracovití a jejich vzdělání je možné prověřit.
Česká republika nemá špatnou pověst, i když ty výdělky tady nejsou takové, jako jsou v Německu nebo Rakousku. Je to logické, je zde jiná životní úroveň.
S cizinci z těchto prověřených zemí jsou většinou dobré zkušenosti. „Jsou většinou ve stavebních firmách, sezonních službách, jako je pohostinství a jiné služby. V menším měřítku jsme měli i řidiče v dopravě,“ dodává šéf svazu průmyslu.
Co s horníky z OKD?
Pracovní místa v průmyslu se nyní řeší i v Moravskoslezském kraji v souvislosti s insolvencí černouhelné společnosti OKD. V horizontu několika let by zde mělo přijít o práci zhruba 25 tisíc nejen horníků, ale i dalších pracovníků navázaných na činnost dolů.
V regionu je v současnosti asi 12 tisíc pracovních míst. „Jenomže to může být 500 kuchařů, to můžou být kadeřnice, to jsou lidi do služeb, do začínající sezony v zahradnictví a podobně,“ upozorňuje Hanák. V horizontu několika let ale podle něj může v oblasti vytvořit například automobilový průmysl až tisíc nových míst, kde by se mohli bývalí horníci uplatnit.