Ústní dohoda s řemeslníkem může přijít draho

Zazděné potrubí, křivé zdi i dlaždičky a voda všude, jen ne v odpadu. I takový může být výsledek řemeslníka, který měl rekonstruovat koupelnu, ale odvedl katastrofální práci. Česká obchodní inspekce například loni vyměřila řemeslníkům pokuty za 700 tisíc korun. Většina zákazníků nicméně může mít problémy s reklamací, protože jim chybí řádně podepsaná smlouva.

Nejčastěji si lidé v loňském roce stěžovali na dělníky, kteří měnili okna nebo dveře, a dále na zedníky či instalatéry. Někteří řemeslníci si nechali za práci zaplatit, ale pak ji nedodělali. Kvůli různým závadám řešili inspektoři loni 327 stížností na řemeslníky. Další zákazníci hledali pomoc u spotřebitelských poraden.

U soudů pak končí jen desítky případů. Aby reklamace byla uznatelná, doporučují právníci sepsat písemnou smlouvu, která bude zahrnovat přesný popis práce, částku a termín dokončení.

Smlouva o dílo
Zdroj: ČT24

Ústní dohoda v Česku sice taky platí, při reklamacích jsou s ní ale velmi často problémy. „V případě, že půjdeme k soudu, budu obtížně prokazovat, co jsem vlastně chtěl a čeho se domáhám,“ uvedl advokát Pavel Staněk.

Ve smlouvě by měla být zakotvená i případná záloha, podle právníků by měla činit méně než 50 procent sjednané ceny, ale ideální je třetina. Co se týče záruky, podle občanského zákoníku je u opravy a údržby minimálně šestiměsíční.

Pokud řemeslník cokoli z dohody nedodrží, má spotřebitel právo na reklamaci. V ní je třeba přesně pojmenovat, jaké vady výsledek vykazuje. „Popsat, co jsem si od díla sliboval, co bylo předmětem smlouvy, pokud byla dojednána, a co dílo dnes dělá,“ dodal Staněk.

Hrozba zatékající vody

Příkladů špatné práce je dost. Třeba Marie Vodičková opravovala koupelnu, uspěla až na podruhé a škodu tak vypočítává na 12 tisíc korun. První řemeslník totiž po sobě zanechal zazděné potrubí nebo křivě usazené dlaždičky. V takových případech hrozí, že v místě bude zatékat voda, což platí i v jiných případech, například chybně připevněnému podkladu pod střešní krytinu nebo kvůli špatnému usazení balkonových dveří.

Jindy se nedodělky mohou objevit při kompletních rekonstrukcích bytů. Musí se zazdít praskliny ve zdi nebo opravit spáry u parapetů. Další častá chyba řemeslníků, která se může výrazně prodražit, jsou křivé zdi a neúplné rohy. Něco takového může vést například k problému při montáži kuchyňské linky, protože stěny k sobě nebudou pasovat. „Truhlářská úprava může být poměrně drahá,“ dodal inspektor nemovitostí z Nemoinspekt Tomáš Zima.

Lenka Borková si zase objednala čtyři vestavěné skříně za 120 tisíc korun. Řemeslníci je sice sestavili, poškodili ale podlahy a skříně mají řadu vážných vad. „Nahoře je sklopná tyč, která ovšem nejde sklápět, protože naráží na dveře, i když jsou otevřené na maximum,“ popsala Borková. Dosud skříně nemůže používat. Škodu odhaduje na 60 tisíc korun. Nekvalitní práci už reklamovala, firma s ní ale nekomunikuje a spor tak zřejmě skončí u soudu.

O poctivém řemeslníkovi se rozhoduje mnohdy na škole

Jak tedy dobrého řemeslníka poznat? Nejlepší je doporučení od známého, recenze na internetu nebo výběr člověka zaregistrovaného v cechu či jiné profesní organizaci. Ambice nabízet relevantní a aktuální informace má například webový portál Mistři řemesel.

O tom, jestli bude řemeslník dobrý, se rozhoduje často už na škole. Dobrý učeň se podle učitelů pozná především podle toho, že má o řemeslo opravdový zájem, ale bývá to zpravidla jen jeden v ročníku.

Studenti v oborech s výučním listem
Zdroj: ČT24

Například mistři v oboru zednictví ale upozorňují, že výuční list není všechno ani u těch nejlepších. „Potřebuje minimálně potom ještě tři až pět let praxe u firmy, aby se z něj stal kvalitní řemeslník,“ zmínil vedoucí učitel odborného výcviku Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze Rostislav Buzek.

Studenti se přitom na výuční obory ani moc nehrnou. Jen od roku 2004 jich v prvních ročnících ubylo skoro 20 tisíc. Třeba u zedníků je to jen 38 procent plánovaných míst. Nejhorší situace je u sklenářů a slévačů, kde chybí přes 90 procent učňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...