Krúpa vyzval AHG, aby ho zvolila do dozorčí rady OKD

Slovenský miliardář Pavol Krúpa vyzval skupinu Ad Hoc Group (AHG), aby ho zvolila do dozorčí rady černouhelné OKD, sdělila Krúpova skupina Arca Capital. V dopise, který Arca adresovala mluvčímu AHG Romanovi Paříkovi, Krúpa mimo jiné vybízí k zapojení skupiny Arca do restrukturalizace OKD. Pařík řekl, že návrh předá do Londýna fondům, které skupinu AHG tvoří.

Arca je minoritním akcionářem společnosti New World Resources (NWR), majitele OKD. Podle svého vyjádření má ve firmě 3,44 procenta, dalším objemem akcií disponuje v rámci spřízněných firem. Přesný objem těchto akcií s odkazem na strategické důvody prezentovat nechce. „Skupina Arca má zájem jednat o budoucnosti a dalším směřování firmy OKD se
záměrem jejího ozdravení. Věřím, že zastáváme shodný cíl, tedy nalezení vhodného řešení pro současný komplikovaný stav a fungování společnosti OKD,“ uvádí Krúpa v dopise.

Pařík potvrdil, že návrh předá do Londýna fondům skupiny AHG. Skupinu, která v Česku působí pod souhrnným názvem AHG, tvoří tři nadnárodní investiční společnosti Ashmore Investment Management Limited, M&G Investment Management Limited a Gramercy Funds Management LLC. „Návrh je bohužel opět v češtině a znovu adresován mně. Přitom jsem již několikrát prostřednictvím mluvčí (Barbory Hanákové) Arca Capital žádal, aby pan Krúpa směřoval své nabídky přímo do Londýna,“ dodal Pařík.

Krúpa minulou středu nabídl AHG, že od ní OKD koupí. AHG uvedla, že mu OKD neprodá, dokud ji nestabilizuje ve spolupráci s vládou. Dodala, že k nabídce je připravena se vrátit po skončení jednání se státem.

V sobotu AHG uvedla, že součástí návrhu na reorganizaci OKD, který předložila v březnu vládě, je účast státu ve výši čtyř miliard Kč výměnou za akciový podíl. Skupina dále navrhla státu, že odepíše 420 milionů eur (11,3 miliardy korun) dluhu a dodá do firmy hotovost 35 milionů eur (956 milionů korun) až do doby stabilizace OKD.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) ale v neděli v České televizi zopakoval, že vyžadovaná státní pomoc by byla větší. „Z našich vlastních výpočtů, když nám to předložili, vycházelo, že stát za to zaplatí v budoucnu 15 až 19 miliard bez záruky, že toto číslo je konečné, zejména pokud by se tam ukázaly nějaké skryté závazky nebo by pokračoval pokles ceny uhlí,“ uvedl. Dodal, že šance, že se stát s AHG dohodne, klesla. Podotkl, že jsou ale stále otevřeny všechny varianty řešení, tj. dohoda s AHG, insolvence OKD či bezplatný odprodej akcií OKD státu.

Dozorčí rada OKD je nyní čtyřčlenná. Členem je mimo jiné předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík. Předsedou je Luboš Řežábek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...