Hazardní lobby je v Česku velice vlivná a dokázala zlobbovat i politické strany, když se projednával zákon o hazardních hrách, řekl v pořadu České televize Týden v politice předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Proto se podle něj stalo, že místo vládou navržených tří sazeb zdanění byly nakonec schváleny jen dvě. Stát a obce tak přijdou o 450 milionů korun.
Za změnou daňových sazeb v novém zákoně stojí vlivná hazardní lobby, říká Babiš
Za ještě větší šok Babiš považuje skutečnost, že ze zákona vypadl pozměňovacím návrhem zákaz provozu heren poblíž školek, škol, nemocnic či třeba kostelů. Nově to bude na starostech (zastupitelstvech), jak to prosazoval Svaz měst a obcí. Ministr se domnívá, že je zbytečné obtěžovat více než šest tisíc starostů a zastupitelstev přípravou vyhlášek.
Babiš v pořadu také odmítl názor, že by chtěl cenzurovat internet.
Taková firma bude nejdříve dána ministerstvem financí na „blacklist“ a vyzvána k registraci, a tím k placení daní v Česku, jako ostatní firmy. Vše má probíhat pod veřejnou kontrolou.
Ministr odkázal také na údaj Tipsportu, že každá druhá sázka v České republice je nelegální. Babiš doplnil, že k blokaci podobných webových stránek či k blokaci bankovních plateb dochází ve více zemích Evropy, namátkou zmínil Španělsko, Francii, Německo, Polsko či Norsko.
Církevní restituce jsou tunel
V další části pořadu předseda hnutí ANO vysvětloval, proč podporuje zdanění církevních restitucí. Zejména se domnívá, že církve dostaly o 54 miliard korun více, než odpovídalo cenám půdy. Proto je pro zdanění, které by mělo vynést zhruba 11 miliard. Církevní restituce považuje za tunel. Na téma tohoto zdanění očekává velkou debatu.
Babiš také řekl, že situaci kolem OKD určitě nelze řešit znárodněním této společnosti, jak navrhl prezident republiky Miloš Zeman. „Jsme součástí Evropské unie, musíme dodržovat mezinárodní právo,“ podotkl. K budoucnosti této důlní firmy mimo jiné podotkl, že není možné, aby stát „vlezl do soukromého subjektu a ručil za 17 miliard korun“.
Je potřeba začít řídit zdravotnictví
V části pořadu věnované přípravě rozpočtu na příští rok uvedl, že osobně by nejraději viděl růst platů pracovníků ve veřejném sektoru kolem 3 procent. Zmínil však, že představa jeho resortu a ostatních ministrů se nyní liší asi o 90 miliard korun. Očekává proto těžké jednání, i vzhledem k tomu, že bude před volbami.
Premiér Bohuslav Sobotka ale prohlásil, že bude pro veřejný sektor požadovat pětiprocentní nárůst, dvojnásobek pak pro pracovníky ve zdravotnictví a školství. „Pokládám za nezbytné, abychom sestrám a lékařům zvýšili platy o 10 procent od příštího roku, protože situace ve zdravotnictví nesnese odkladu. Vláda musí přijmout konkrétní kroky, které zajistí, že budeme mít v nemocnicích personál,“ uvedl předseda ČSSD.
Babiš za své priority považuje investice, zmínil zejména vytváření nových škol pro 10 tisíc žáků. U platů lékařů, sester a dalšího zdravotního personálu uvedl, že o nich de facto rozhoduje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Babiš opět zdůraznil, že zdravotnictví dostává stále více peněz, ale je ministerstvem financí, EU i OECD kritizováno za nehospodárnost a netransparentnost. Babiš také podotkl, že není nepřítelem doktorů, ale jejich spojenec a nabízí jim spolupráci pro zvýšení hospodárnosti chodu zdravotnictví.
Pravicová opozice považuje plošný růst platů ve státní sféře za problematický. Podle ODS by stát měl motivačně navýšit hlavně nadtarifní složky mzdy, a podpořit tak kvalitní pracovníky. „Jestliže chceme, aby ve státní správě pracovali odborníci, kvalitní lidé, tak je musíme umět zaplatit. Nejvíc chybí ve státní správě právě TOP odborníci. To je oblast, kam bychom měli zaměřit pozornost,“ soudí místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Plat státních zaměstnanců se naposledy o tři procenta zvýšil loni v listopadu, o pět procent víc dostali v lednu zdravotníci. O kolik jim mzdy narostou příští rok, projedná nejprve koaliční rada a následně i vládní kabinet.