Na druhé místo mezi 28 zeměmi Evropské unie zařadili Česko evropští statistici, když zkoumali míru porodnosti v roce 2014 a porovnávali ji s rokem 2001. Stoupla z 1,15 na 1,53 dítěte na jednu ženu v reprodukčním věku. Většího růstu dosáhlo jen Lotyšsko (z 1,22 na 1,65). Nadále však Česko zůstává pod unijním průměrem (1,58).
Česko zároveň předloni – podle českých statistiků - poprvé po 20 letech opustilo oblast takzvané nízké míry plodnosti pod úrovní 1,5 dítěte na jednu ženu. Země však stále zůstává daleko od úrovně 2,1 dítěte na jednu ženu, která by vyspělým zemím umožňovala udržet populaci na stejné úrovni. Počet obyvatel České republiky (10,5 milionu) se tak zvyšuje jen zahraniční migrací, zemřelých bylo totiž více než živě narozených (84,2 tisíce : 83,6 tisíce za první tři čtvrtletí roku 2015).
Za nárůstem počtu prvorozených a druhorozených dětí stály porody mimo manželství, jejichž přírůstek byl podle ČSÚ vyšší než pokles počtu dětí narozených v manželství.
Hranice 2,1 dítěte na jednu ženu nedosahuje žádný stát Evropské unie. Nejblíže je jí Francie (2,01 v roce 2014), Irsko (1,94) a Švédsko (1,88). Naopak na opačném konci jsou Kypr (1,31), Řecko (1,30) a poslední Portugalsko (1,23).
Evropský statistický úřad Eurostat také zjistil, že míra plodnosti se v roce 2014 – v porovnání s rokem 2001 – zvýšila v 19 zemích EU. V Chorvatsku, Irsku a Nizozemsku zůstala stejná. V šesti státech se snížila.
Průměrný věk matky při narození prvního dítěte byl téměř 29 let (28,8). Nejmladší prvorodičky byly v Bulharsku (25,8), naopak nejstarší v Itálii (30,7). V Česku je to 28,1 roku.
