Řecko překvapilo, čeká oživení ekonomiky až o 1,5 procenta

Řecká vláda letos očekává obnovení hospodářského růstu, hrubý domácí produkt (HDP) by se měl zvýšit až o 1,5 procenta. Německému týdeníku Wirtschaftswoche to potvrdil ministr hospodářství Jorgos Stathakis. Ještě v listopadu přitom Atény odhadovaly, že v letošním roce ekonomika klesne, a to o 0,7 procenta.

Za hlavní zdroj oživení ministr označil příznivý vývoj cestovního ruchu, rostoucí vývoz a příliv strukturálních fondů od Evropské unie v částce 4,5 miliardy eur (122 miliard korun). Vláda díky oživení růstu letos nevykáže rozpočtový deficit, dodal ministr podle agentury Reuters. Vláda loni v listopadu podle ministra přecenila negativní dopady uzavření bank a omezení pohybu kapitálu. Centrální banka už ale ke konci minulého roku předpověděla ve druhém letošním pololetí oživení.

Evropská komise v listopadu odhadla, že řecká ekonomika za loňský rok klesne o 1,4 procenta a letos oslabí podobným tempem. Oživení čeká komise až v roce 2017.

Ceny v Řecku se v prosinci zvýšily

Řecko v prosinci také zaznamenalo první meziměsíční růst spotřebitelských cen po 33 měsících poklesu. V meziročním srovnání však ještě přetrvala mírná deflace, sdělil řecký statistický úřad. Cenová hladina se zvýšila o 0,4 procenta po listopadovém poklesu o 0,1 procenta. Ještě v letních měsících ceny v Řecku klesaly o více než jedno procento.

Řecko je kvůli dlouhé dluhové krizi v pásmu deflace nepřetržitě už dva a půl roku. Ceny snižuje hospodářský pokles provázený snižováním mezd a penzí. Nejhlouběji se země do deflace propadla v listopadu 2013, kdy meziroční pokles cen dosáhl 2,9 procenta, uvedla agentura Reuters.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Dosažení dohody předcházely výrazné rozpory mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, které vedly mimo jiné k dočasnému uzavření řeckých bank.

Evropští věřitelé zahájí v pondělí oficiální inspekci postupu řeckých reforem, jejichž schválení je podmínkou pro uvolnění dalších peněz z dohodnutého programu. Hlavním požadavkem věřitelů jsou nyní změny v řeckém důchodovém systému. Řecká vláda věřitelům minulý týden předložila návrh reformy, která zahrnuje další snižování důchodů a zvyšování příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů na sociální zabezpečení.

Dijsselbloem ale také řekl, že inspekce postupu reforem bude trvat „spíše měsíce než týdny“, i když dal zároveň najevo, že by si přál co nejrychlejší postup. Na jednání se podle něj hovořilo například o potřebě depolitizovat řízení řeckých bank.

EU: Řecko přijalo účast MMF ve svém záchranném programu

Řecko také souhlasí s účastí Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve svém třetím záchranném programu, uvedl před čtvrtečním zasedáním ministrů financí eurozóny v Bruselu šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Řecký premiér Alexis Tsipras přitom účast MMF v programu pomoci pro Řecko minulý měsíc označil za nepotřebnou a řekl, že zodpovědnost za dohled nad řeckými reformami by měl fond ponechat zcela v rukou eurozóny. „Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos mi potvrdil, že řecká vláda uznává, že MMF musí být součástí tohoto procesu,“ citovala Dijsselbloema agentura Reuters.

Řecko
Zdroj: ČTK/AP/Thanassis Stavrakis

Tsipras v prosinci řekl, že Evropa disponuje dostatečnou institucionální kapacitou pro řešení svých vnitřních záležitostí, a označil přístup MMF za „nekonstruktivní“. Aténám se zejména nelíbily požadavky MMF na snižování důchodů. Zapojení MMF do programu je ale klíčovou podmínkou Německa.

Dijsselbloem uvedl, že MMF pro své zapojení do programu pro Řecko požaduje „hlubokou a důkladnou reformu, solidní rozpočet, řešení fiskálních problémů a také udržitelný dluh Řecka“. Eurozóna ale hodlá jednat o zmírnění řeckého dluhu až poté, co věřitelé Aténám schválí veškeré reformy požadované v rámci programu.

Vydáno pod