O minimální mzdě možná nebudou rozhodovat politici, ale ekonomika

Politici by mohli přijít o možnost rozhodovat o zvyšování minimální mzdy. Zaměstnavatelské svazy navrhují, aby se do budoucna měnila automaticky podle výkonu ekonomiky, píšou Hospodářské noviny. Proti není v zásadě ministerstvo práce, ani odbory. Hospodářská komora prosazuje změnu už od roku 2017, podle ministerstva je to ale reálné až od pozdějšího data.

Teprve před několika dny kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) zvýšil minimální mzdu o 700 korun na 9900. Spokojeny ale nebyly s tímto krokem ani odbory, ani zaměstnavatelé. Jedni chtěli víc, druzí méně.

Nesouhlasíme se skokovým zvyšováním minimální mzdy politickými rozhodnutími vlády. Pojďme ale jednat o tom, že by se její výše odvíjela od výkonu ekonomiky.
Jan Zikeš
vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů

Takové diskuse by ale mohly do budoucna skončit, protože Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů podle deníku navrhuje, aby minimální mzda už nebyla v rukou politiků. S odpolitizováním minimální mzdy souhlasí také Hospodářská komora (HK), která navrhuje, aby byla určována mediánem mezd, tak jako ve Velké Británii. 

„To, že by se to mělo poměřovat spíše s mediánem mezd než s průměrnou mzdou, souvisí s tím, že daleko významnější charakteristikou je ta nejčetnější mzda než mzda průměrná. A téměř dvě třetiny zaměstnanců pobírají mzdu, která je nižší, než průměr,“ uvedl ředitel odboru legislativy, práva a analýz HK Ladislav Minčič. 

Teoreticky je možné uvažovat o nějaké formě indexace, ale prakticky si myslím, že postačuje současný systém. Podle mě je to reakce na poměrně rychlé zvyšování minimální mzdy v poslední době a obavy z toho, aby tento rychlý růst nepokračoval. Už jsme se přiblížili průměru zemí OECD.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte
Vývoj minimální mzdy v ČR
Zdroj: ČT24

Marksová: Jsem velmi skeptická

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) připustila, že se o tomto kroku skutečně chystá debata mezi politickými špičkami. Zároveň ale dodala, že by měla vláda kontrolovat minimální mzdu do té doby, než dosáhne 40 procent průměrné mzdy. „A i potom mám o tom návrhu velké pochybnosti, protože ta kritéria, podle kterých by to mohlo být posuzováno, jsou velmi různorodá. Podle mého názoru je těžké z nich vybrat. A já se domnívám, že je lepší, když to zůstane v rukou vlády,“ dodala ministryně. 

Podnikatelé přitom navrhují oproštění minimální mzdy od politiky už od ledna 2017 – do té doby ale oněch 40 procent nejspíš nedosáhne. Jako pravděpodobnější se proto jeví rok 2018. S dosažením hranice 40 procent průměrné mzdy ostatně souhlasí také šéf odborů Josef Středula.

Vydáno pod