Praha – Počasí se mění a lidé jsou stále častěji svědky extrémních výkyvů – sucha, nebo povodní. A na obě situace je připravená také Státní správa hmotných rezerv (SSHR). I přes letošní velmi suché počasí zatím nemusela zajistit provizorní zásobování vody. Pokud ale brzy nenaprší, mohla by se situace změnit – lidé a technika tak zůstávají v pohotovosti.
Česko je na suchu. Správa rezerv je v pohotovosti
„Buď prší a jsou přívalové deště, nebo jsme jako nyní svědky několikatýdenních veder, suchých dnů, kdy mohou být problémy se zásobováním pitnou vodou. A od toho jsou tu naše hmotné rezervy,“ vysvětluje předseda SSHR Pavel Švagr.
Pro správu rezerv představuje sucho i povodně v podstatě stejný problém. V obou případech musí řešit nedostatek pitné vody. V prvním případě, protože zdroj vyschl, v tom druhém, protože byl znečištěn. Vždy tak musí zajistit náhradní cisterny. „Zvenku je to plast, uvnitř je polyuretanová pěna, ale jinak jsou nádrže nerezové,“ popisuje, z čeho je takový zásobník vody vyrobený, Martina Kovaříčková, vedoucí střediska ochraňování pohotovostních zásob SSHR.
Nádrže jsou izolované – v zimě díky tomu voda nezamrzne, v létě ji to naopak chrání proti vysokým teplotám. Podle Kovaříčkové by se měla voda v cisternách vyměňovat přibližně do tří dnů.
Události: Správa rezerv je kvůli suchu v pohotovosti (zdroj: ČT24)
Ve skladech Státní správy hmotných rezerv bychom ale vedle cisteren našli také mobilní tlakové potrubí, které lze v případě potřeby natáhnout do délky 36 kilometrů. Dokáže tak bez problému přivést pitnou vodu například z vedlejší vesnice.
Pokud je ale natažení potrubí příliš komplikované, může správa rezerv nasadit i speciální čističku vody, která dokáže upravit až 5 tisíc litrů za hodinu. „Samozřejmě výkon záleží na vodě, která se zpracovává. Mohou to být rybníky, řeky a podobně… Mořskou a radioaktivní vodu ale neupraví. Jinak se dá říct, že upraví téměř vše,“ dodává Kovaříčková.
Déšť ani ochlazení nepomohly
Meteorologické sucho odborníci počítají podle chybějícího deště. Za prvních šest a půl měsíce v Česku napršelo většinou jen mezi 50 až 75 % běžného množství srážkové vody. Jsou ale místa, kde nenapršela ani polovina obvyklého úhrnu.
Kolik vody chybí od dubna v regionech?
Přestože se v posledních dnech trochu ochladilo a zapršelo, sucho dál přetrvává. Kvůli malému množství deště tak pokračuje vysycháním řek, jejichž průtoky klesly pod hranici 48,4 krychlových metrů za sekundu. Nedostatek vláhy dokonce zasáhl i místa, kde o ni normálně nouze není – například Valašsko.
„Aby to zelenina, květiny a rostliny vůbec poznaly, je potřeba vláha v půdě do pěti až deseti centimetrů hloubky. To by musel jednu noc pršet zahradnický déšť. Aby stromy poznaly, že je trošku vlhko, muselo by tři dny pršet a napršet 25 až 40 milimetrů,“ popsal předseda zahrádkářského svazu Vsetín-Janišov a amatérský meteorolog Jiří Martiš. V zahrádkářské kolonii v lesích nad Vsetínem za 35 let nepamatují takové sucho. Naposledy tam vydatněji pršelo 25. května.
Předpověď počasí: Pořádně pršet jen tak nebude
Předpověď pro následující týdny počítá s průměrným až podprůměrným obdobím dešťů, kdy spadne méně než 80 mm srážek. Více by mělo pršet až v týdnu od 27. července. Nejvyšší teploty se až do srpna pravděpodobně udrží nad průměrnými 22,5 stupni.
Na sucho doplácejí i ryby
Nedostatek vody je patrný nejen na půdě, ale i v řekách. Vsetínskou Bečvou teče sotva 2,5 kubíku za vteřinu, což není ani třetina obvyklého stavu. Na déšť marně čekají i v Huslenkách na Valašsku. Obec tam dokonce vydala zákaz zalévat zahrádky nebo napouštět bazény vodou z obecního vodovodu.
V Brně-Tuřanech zase rybáři o víkendu vylovili téměř 400 kilogramů uhynulých ryb. Kvůli suchu a vysokým teplotám je hladina Holáseckých jezer o 30 centimetrů nižší. „I kdyby dva dny pršelo, tak to nebude znát, protože ta zem je tak vyschlá, že se voda nedostane ani do koryta potoka. Když si vezmete loňský rok, tak touto dobou od jara ještě pořád pršelo,“ uvedl člen rybářské stráže Libor Pečínka.
GALERIE
videogallery_546624
Podobný problém řešili rybáři už před měsícem, kdy uhynulo 200 kilogramů ryb. Voda v Holáseckých jezerech se totiž v horkých dnech rychleji vypařuje, než přitéká. Pokud nepřijdou vydatné deště, může se situace opakovat. Teplo, které rybám nepomáhá, naopak svědčí travám. Ty z vody spotřebovávají i tu trochu zbývajícího kyslíku, a ryby tak hynou ještě rychleji.
A na nedostatek vláhy si stěžují i houbaři, kteří říkají, že v lesích není co sbírat. Podle mykologů se to ale nezlepší, dokud nebude pršet několik dní v kuse.
Další kapitolou je sucho a zemědělci. Ti přijdou oproti loňsku v průměru o 10 až 15 procent úrody obilí. Například Tomáš Sopoušek ze Znojemska ale odhaduje, že pšenice sklidí jen asi polovinu. Jeho pole mají písečné podloží, které je momentálně úplně bez vláhy. „Teď jsou takové roky sucha. Prší spíš na podzim, kdy se sklízí kukuřice, ale když má pršet, tak neprší. Je to bída letos,“ popisuje Sopoušek.