Už ne jen montovna. Investoři přicházejí se sofistikovanějšími projekty

Praha - Česká republika je po Polsku pro německé investory druhou nejatraktivnější zemí z dvaceti států střední a východní Evropy, ukázal průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) a 15 německých zahraničních hospodářských komor ve střední a východní Evropě. Nejvíce zahraničních investorů přichází do Česka právě z Německa. Stále více nových projetků jsou ty s vysokou přidanou hodnotou a roste zájem i o lokální dodavatele, říká agentura CzechInvest. Za letošní první pololetí je nicméně v porovnání s loňskem investic o dost méně.

Agentura CzechInvest zprostředkovala v letošním prvním pololetí v Česku 49 domácích a zahraničních investic v hodnotě 21 miliard korun. Loni za stejné období však objem investic dosáhl 78 miliard, tedy témět čtyřikrát více. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) však loni většina investic směřovala do prvního pololetí, protože v červenci se měnil systém investičních pobídek. „Je to efekt toho 30. června 2014, dokdy investoři věděli, že budou mít výhodnější podmínky. Tak se snažili projekty urychlit. Ve srovnání druhého pololetí a prvního pololetí letošního roku se již počet investic zvedá, a to i objemově,“ uvedl.

Za posledních 18 měsíců tak dosáhl počet investičních projektů 196, jejich hodnota byla 108 miliard korun. „Od začátku roku 2015 jsme získali nové projekty s vysokou přidanou hodnotou především z USA, Japonska a Číny, což odpovídá oživení a růstu globální ekonomiky. Zároveň registrujeme i zvyšující se zájem o lokální dodavatele,“ uvedl generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera. Letošní investice by tak měly vytvořit 6507 nových pracovních příležitostí.

Mezi největší investiční projekty z poslední doby patří opravárenské centrum společnosti HTC, které vzniklo v Brně. Společnost INA Lanškroun za 2,5 miliardy korun rozšíří svou činnost a zaměstná 900 nových pracovníků. Pardubická společnost Ronal chystá expanzi za 1,7 miliardy korun, počet zaměstnanců navýší o 110. 

Další obří zakázky jsou v jednání, například miliadrové investice firem Foxconn, ArcelorMittal a Kiswire napříč celou republikou.

Mezi Čechy není zatím dost odborníků

„V současné době posilují především investice v oblasti datových center, leteckého průmyslu nebo sdílených služeb. Jedná se většinou o projekty s vysokou přidanou hodnotou, které si žádají zkušenost a kvalifikovanou pracovní sílu,“ uvedl Mládek. S tím se Česko ale bude muset ještě trochu poprat, protože jak vyplynulo z průzkumu ČNOPK, tak nejhorší hodnocení mělo Česko z pohledu německých investorů právě v dostupnosti kvalifikovaných pracovních sil, kde skončilo ze všech zemí na posledním místě. To je společně s kritériem politické stability důvod, proč je Česko až za Polskem, uvedl mluvčí komory Christian Rühmkorf.

Naopak nadprůměrné hodnocení získalo Česko v průzkumu ČNOPK, dotazujících se německých investorů, v kvalitě dostupnosti lokálních dodavatelů, hospodářské stabilitě, nákladech na práci, infrastruktuře, platební morálce, podmínkách pro výzkum a vývoj a daňové zátěži. Průměrně byla pak hodnocená například státní správa, kde ale nespokojenost klesla, či transparentnost při zadávání veřejných zakázek, kde už Česko nepatří do pětice nejhůře hodnocených zemí.

Ze zahraničích investorů jsou v Česku v posledních 18 měsících nejaktivnější právě Němci s 38 plánovanými projekty. Následují Spojené státy s 21 projekty a Nizozemsko s jedenácti.

Podle objemu investic vede Korea, která do Česka umístí projekty za 29 miliard korun. Následují Německo (14 miliard) a Nizozemsko (osm miliard). 

Vůbec zatím největší objem přímých investic do České republiky plynul v roce 2006, kdy se rozhodla vybudovat továrnu v Nošovicích společnost Hyundai. Jejich hodnota byla 94 miliard korun.

„Poloha ve středu Evropy mezi východem a západem, vcelku slušná infrastruktura, kvalitní a kvalifikovaná pracovní síla, která se nedá vůbec srovnávat s jižními zeměmi,“ hodnotí největší přednosti Česka pro investory analytik ČSOB Petr Dufek. „Technické školství, ať už jsou to vysoké školy nebo učiliště, začínají zaostávat z hlediska nabídky, ale i poptávky současných studentů. Můžeme pracovat na odstraňování byrokracie, složitosti právního rámce a daňových zákonů, v nichž už se v podstatě nedá vyznat,“ zdůrazňuje naopak slabiny podnikatelského prostředí.

Z pohledu zahraničních investic dominuje mezi sektory výroba motorových vozidel s 67 novými projekty za 34,7 miliardy korun. Z regionů přilákal největší investiční aktivitu Moravskoslezský kraj - vznikne zde 32 nových projektů za 17,7 miliardy korun, které by měly vytvořit 4530 pracovních míst. Druhou příčku drží Ústecký kraj s třiceti novými projekty za 36 miliard a 4495 novými místy. 

CzechInvest loni zprostředkoval v Česku 147 domácích a zahraničních investic v hodnotě 87 miliard korun. Je to téměř dvakrát více než v roce 2013. Investice by měly vytvořit 16700 nových pracovních příležitostí, nejvíce v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Vůbec zatím největší objem přímých investic do České republiky plynul v roce 2006, kdy se rozhodla vybudovat továrnu v Nošovicích společnost Hyundai. Jejich hodnota byla 94 miliard korun.

Plánované kroky CzechInvestu k intenzivnější podpoře nových investic
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 4 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...