Pětice nejdůležitějších v EU plánuje prohloubení měnové unie

Brusel - Pět vrcholných představitelů institucí EU nabídlo plán na další prohloubení hospodářské a měnové unie. Materiál, o kterém by měli jednat koncem týdne také prezidenti a premiéři osmadvacítky na summitu, předpokládá dokončení změn nejpozději v roce 2025. Text byl přitom shodou okolností představen v den, kdy má série narychlo svolaných jednání odvrátit hrozbu řeckého odchodu z eurozóny.

Materiál, který má v angličtině 24 stránek, spolupodepsali předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve spolupráci s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, předsedou jednání euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem Jeroenem Dijsselbloemem, šéfem Evropské centrální banky Mariem Draghim a předsedou europarlamentu Martinem Schulzem.

„Hospodářská a měnová unie byla v posledních letech posílena, v neposlední řadě kvůli finanční a ekonomické krizi. Přesto zůstává nedokončena. Dnešní zpráva nabízí způsoby, jak by ji bylo možné dále postupně v příštích letech posílit,“ komentoval dnes materiál místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis.

Zpráva předpokládá tři fáze změn. V té první, do léta 2017, by měla EU stavět na stávajících nástrojích a pravidlech tak, aby zajistila odpovědné hospodaření na národní i evropské úrovni. Druhá fáze už by mohla znamenat potřebu změn základních unijních smluv. Na jaře 2017 plánuje komise představit seznam konkrétních opatření, která budou k dokončení hospodářské a měnové unie potřeba.

Odhad růstu světové ekonomiky (v %)
Zdroj: ČT24/MMF

Už nyní zpráva „pěti prezidentů“ zmiňuje možnost společného stabilizování makroekonomických otřesů, které by mohly být jen těžko řešeny na národní úrovni. Už v první fázi by mohl vzniknout Evropský fiskální panel, který by svou prací koordinoval a doplňoval národní rozpočtové rady. Do evropských smluv by měla být v budoucnu také zakomponována řešení, která byla v minulých letech přijata na základě mezivládních dohod jako součást reakce na ekonomickou krizi, například Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Materiál také zdůrazňuje, že členové eurozóny budou dál rozhodovat o míře zdanění a rozdělování svých rozpočtových výdajů podle národních zájmů a politické volby. „Nicméně, jak se bude eurozóna měnit směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii, některá rozhodnutí bude potřeba přijímat kolektivněji při zajištění demokratické odpovědnosti a legitimity,“ uvádí kromě jiného dokument. Posílena by podle představ autorů zprávy měla v budoucnu být role euroskupiny, tedy jednání ministrů financí zemí platících eurem.   

Inflace v eurozóně 2004 – 2014
Zdroj: ČT24/Eurostat