Menší české firmy si osahávají netradiční mimoevropské trhy

Na trhy za hranicemi starého kontinentu vyváží své výrobky nyní již polovina malých a středních firem. Tedy téměř dvakrát tolik co před třemi lety. Podniky se snaží uchytit v zemích, kde ekonomika rychle roste, ale také se chtějí zbavit závislosti na Evropské unii, pokud by se opět dostala do problémů.

3 minuty
Menší české firmy si testují netradiční trhy
Zdroj: ČT24

Z Budyně nad Ohří do pět tisíc kilometrů vzdálené Ghany již brzy vyrazí šedesát bezpečnostních dveří firmy Next. Na mimoevropské trhy vyváží tato společnost dvě procenta produkce. K tomu, aby to bylo v budoucnu víc, má přispět právě jeden z nejbohatších států západní Afriky. A v příštích letech by to mohl být i desetinásobek. 

Vývoz malých a středních firem
Zdroj: ČT24

Ghana však není jediným státem, na který firma Next spoléhá. Dalším je osm tisíc kilometrů vzdálený Vietnam. „Ve Vietnamu jsou české firmy a české výrobky oblíbené, protože mnoho Vietnamců má zkušenost z České republiky,“ vysvětluje jednatel Next Ivan Pavlíček. 

Malé české firmy naopak rozšiřují své zkušenosti za hranice starého kontinentu. Nejčastěji vyvážejí do států bývalého Sovětského svazu, Asie a na Blízký východ. Jde ale zatím spíš jen o testování. Podíl vývozu do Evropské unie na celkovém exportu v minulém roce naopak stoupl. „Evropa sice v tuto chvíli šlape, ale drtivá většina firem si pamatuje na situaci z roku 2009, 2010, kdy klesaly evropské země a kdy vítězil ten, kdo měl diverzifikované riziko,“ říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Podíl vývozu českých firem
Zdroj: ČT24

Právě úspěch malých a středních podniků je pro českou ekonomiku mimořádně důležitý. Dávají totiž práci téměř dvěma milionům lidí, tedy zhruba 60 procentům firemních zaměstnanců. Kvůli odlišným kulturním zvyklostem je ale pro menší firmy na některé vzdálené trhy těžké proniknout. Podnikatelé často zmiňují Čínu, kde to trvá i roky. „V Číně velmi těžko poznáte, že ten člověk nemá zájem. Jejich odmítnutí se velmi často pohybuje v rovině - máte velmi zajímavou kolekci, budete mít určitě úspěch, jo. Takže tohle se člověk musí naučit rozpoznat,“ vysvětluje ředitel firmy Grund Jiří Grund mladší. 

Pomoct dostat se Čechům na čínský trh by podle ministra průmyslu mohla i jedna zatím nejmenovaná nadnárodní firma, se kterou teď resort jedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...