„Zahájením řízení pro porušení (evropských) smluv zabrzdí Evropská komise realizaci poplatku z infrastruktury,“ řekl ministr za vládní Křesťanskosociální unii (CSU) Dobrindt s tím, že vláda vyčká případného rozhodnutí soudu a mýtné v příštím roce nezavede. Za odkladem mýtného stojí podle ministra hlavně právní nejistota, kterou kroky Bruselu vůči Německu vyvolávají. Není prý proto možné vypsat výběrová řízení na provozovatele mýtného systému.
Právě dnes přitom Evropská komise začala šetřit záměr Německa vybírat poplatky za osobní auta na dálnicích. Komise kritizuje především to, že německé mýtné prakticky dopadne jen na zahraniční řidiče, neboť těm německým se zároveň sníží daň z vlastnictví vozidla. Evropské právo přitom znevýhodňování občanů jiných států zakazuje.
Jiný německý deník, Die Welt, přišel s informací, že se komise údajně chystá poslat Německu dopis s výhradami, které proti mýtnému má. Tamní vláda pak bude mít dva měsíce na to, aby se k výhradám vyjádřila a případně i upravila zákon o zpoplatnění dálnic.
Dobrindt: To, co děláme s daněmi, je naše věc
Ministr Dobrindt ale bruselskou kritiku odmítá. Spolková vláda jednoznačně prokázala, že zákony o mýtném jsou v souladu s právem Evropské unie,„ uvedl. “Nikdo není diskriminován, všichni majitelé osobních vozů budou poplatek za použití infrastruktury platit. To, co uděláme s naší daní z vlastnictví vozidla, je naše výsostná věc, Brusel tu nemá žádné kompetence. Německo má vyrovnaný rozpočet, a když chceme řidičům ulehčit snížením daně, můžeme to kdykoli udělat. Je to jen naše rozhodnutí, po kterém Bruselu nic není," zdůraznil.
Přípravy na spuštění mýta budou podle německého ministra dopravy nadále pokračovat. Výběr provozovatele mýtného systému ale vláda zahájí až poté, co Soudní dvůr EU vynese v případu rozsudek. „Od našeho cíle zavést na německých silnicích větší spravedlnost se nenecháme odradit,“ dodal v rozhovoru ministr.
Německo je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Mýtné v chystané podobě však odmítají i některé země sousedící s Německem, včetně Rakouska, Nizozemska a České republiky. Výše poplatku by měla podle dosavadních plánů záviset na ekologické náročnosti provozu auta. Rozpětí ročního poplatku by mělo být 22 až 130 eur (asi 600 až 3550 korun).
Na rozdíl od České republiky nebude Německo vydávat dálniční známky, které by se lepily na čelní sklo. Systém bude elektronický a zaplacení jízdy po dálnici budou kontrolovat mýtné brány snímáním registrační značky vozidla, podobně jako v Maďarsku. Poplatky za užití dálnic bude možné zaplatit po internetu nebo na čerpacích stanicích.
Německo má na svém území 12 800 kilometrů dálnic a dosud patřilo mezi několik málo evropských zemí, kde se ještě za užívání dálnic neplatí. Podle Dobrindta by zpoplatnění dálnic mělo státu vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy korun) ročně, které budou účelově vázány na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury.
