Řecko na konci s dechem: Docházejí mu peníze i léky

Atény – Řecko, Syriza, věřitelé, dluh, reformy – slova, která se už několik měsíců točí médii. Pokud se aténská vláda v několika příštích dnech nedomluví se svými věřiteli, zemi čeká s největší pravděpodobností bankrot. Podle listu The Times ale Řecku nechybí pouze peníze, ale také léky nebo pokrývky v nemocnicích. Zdravotní a sociální systém v zemi je v krizi. Počet lidí, kteří nemají zdravotní pojištění, se zvýšil z půl milionu v roce 2008 na současných víc než dva a půl milionu.

Kulidakis: Řecko se potýká s katastrofou (zdroj: ČT24)

Uložený na vozíku v omšelém nemocničním pokoji v Aténách se Kostas kousal do rtů kvůli bolesti v noze, kterou si zlomil při pádu. Až když dvaatřicetiletý elektrikář začal tlouct hlavou ze strany na stranu, přišli tři lékaři ošetřit jeho zranění – tak začíná článek The Times, který upozorňuje na to, že navzdory rokům plýtvání, kdy se státní dluh Řecka vyšplhal na 530 miliard eur, nedokázaly tamní vlády vytvořit odpovídající zdravotní a sociální systém. Dnešní realitou je tak až pětihodinové čekání na ošetření na pohotovosti.

  • „Tohle jsou případy, o jakých už se v Evropě vůbec nemluví, protože se předpokládá, že na rozvinutém Západě byly problémy jako veřejná zdravotní péče dávno vyřešeny. Ale tady to není pravda,“ řekl listu The Times jeden z lékařů.

Nová vláda pod vedením premiéra Alexise Tsiprase už stihla zrušit poplatek 5 eur (asi 137 korun) za nástup do státní nemocnice a slíbila, že bude přijato 4500 nových zdravotníků. Takovými kroky kabinet samozřejmě získává sympatie Řeků, ale na druhou stranu jimi nepotěšil věřitele. Ti poukazují na to, že zrušení nemocničního poplatku bude stát řeckou státní kasu 20 milionů eur a to jsou peníze, které Řecko nemá.

Řecko začalo na zdravotnictví šetřit… možná až moc

Ostatně neefektivní a korupcí prolezlý systém veřejného zdravotnictví je ne náhodou hlavním bodem škrtů. Náklady na zdravotnictví se od roku 2009 snížily o více než 25 procent. Celá věc má ale ještě druhou stránku – úspory se zásadně podepsaly na kvalitě zdravotní péče. Někde si pacienti musí například přinést vlastní ložní prádlo, jinde nemohou lidem změřit krevní tlak, jednoduše proto, že nemají tlakoměr. „Před škrty a úsporami analgetika byla a nemuselo se operovat zrezavělým skalpelem, byly moderní léky i dostupné přístroje. Samozřejmě řecké zdravotnictví mělo problémy, tak jako jinde ve světě. Byly tam obecné neduhy jako korupce, mnohdy bylo přefinancované,“ uvedl politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Protesty řeckých lékařů proti dalším škrtům ve zdravotnictví
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Minulý týden protestovaly v aténských ulicích tisíce lékařů a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví právě proti dalším rozpočtovým škrtům, které mimo jiné znamenají i to, že už půl roku nedostali ani cent za přesčasy. Jeden z chirurgů, který si nepřál být jmenován, listu The Times řekl: „Ocitli jsme se ve zlomovém bodě. Nemáme peníze na opravu nemocničního vybavení, nemáme peníze na benzin do sanitek, nemáme peníze, abychom zaplatili sestry, a nemáme peníze na moderní chirurgické vybavení.“

  • "Řecko už není tím, čím bývalo ještě před několika lety. Dnes vejdete do hotelu, kde máte vše – sprchu, vodu. A vedle v průjezdu vidíte spát lidi, kteří by tam dříve nebyli, protože měli práci. Řecko se opravdu potýká s katastrofou, a čím jsou škrty hlubší a hlubší, tím méně rozumí Řekové tomu, proč by se mělo dál škrtat. Řekové dnes přežívají proto, že je tam tradiční sociální struktura, kdy jsou rodiny soudržné a navzájem se zásobují," popisuje politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Vláda Alexise Tsiprase se snaží vyřešit, co nastane 5. června, kdy má Řecko Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) uhradit další splátku dluhu. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Jihoevropská země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Řecká vláda se ale zdráhá zavázat se k nepopulárním tvrdým reformám a rozpočtové disciplíně, které by po pěti letech krize nicméně měly vést k nastartování ekonomického růstu.

Z nemocnice na vozíku z druhé světové války

A jak dopadl Kostas ze začátku článku The Times? Jeden z lékařů, kteří k němu přiběhli, použil starý skalpel, aby mu rozřízl kalhoty, protože nůžky už žádné nezbyly. Další mu dal smotek špinavého prádla pod koleno, aby zraněnou nohu nadzvedl. Na zmírnění bolesti mu poradili, aby stiskl ruku svého otce, díval se na strop a počítal, kolik kusů omítky spadne. Analgetika už ve státní nemocnici nemají. „Anebo můžete zavřít oči a představovat si, že jste někde docela jinde, mimo tenhle zmatek a chaos. Tak to dělám já. Jinak bych se musel zbláznit,“ poradil mu jeden z lékařů.

Nakonec se Kostas sádry na noze dočkal. „Nechceme připustit, že už jsme zbankrotovali. Podívejte se na mě - vezou mě z nemocnice na vozíku z druhé světové války,“ dodává.

Vydáno pod