Řecko na konci s dechem: Docházejí mu peníze i léky

Atény – Řecko, Syriza, věřitelé, dluh, reformy – slova, která se už několik měsíců točí médii. Pokud se aténská vláda v několika příštích dnech nedomluví se svými věřiteli, zemi čeká s největší pravděpodobností bankrot. Podle listu The Times ale Řecku nechybí pouze peníze, ale také léky nebo pokrývky v nemocnicích. Zdravotní a sociální systém v zemi je v krizi. Počet lidí, kteří nemají zdravotní pojištění, se zvýšil z půl milionu v roce 2008 na současných víc než dva a půl milionu.

6 minut
Kulidakis: Řecko se potýká s katastrofou
Zdroj: ČT24

Uložený na vozíku v omšelém nemocničním pokoji v Aténách se Kostas kousal do rtů kvůli bolesti v noze, kterou si zlomil při pádu. Až když dvaatřicetiletý elektrikář začal tlouct hlavou ze strany na stranu, přišli tři lékaři ošetřit jeho zranění – tak začíná článek The Times, který upozorňuje na to, že navzdory rokům plýtvání, kdy se státní dluh Řecka vyšplhal na 530 miliard eur, nedokázaly tamní vlády vytvořit odpovídající zdravotní a sociální systém. Dnešní realitou je tak až pětihodinové čekání na ošetření na pohotovosti.

  • „Tohle jsou případy, o jakých už se v Evropě vůbec nemluví, protože se předpokládá, že na rozvinutém Západě byly problémy jako veřejná zdravotní péče dávno vyřešeny. Ale tady to není pravda,“ řekl listu The Times jeden z lékařů.

Nová vláda pod vedením premiéra Alexise Tsiprase už stihla zrušit poplatek 5 eur (asi 137 korun) za nástup do státní nemocnice a slíbila, že bude přijato 4500 nových zdravotníků. Takovými kroky kabinet samozřejmě získává sympatie Řeků, ale na druhou stranu jimi nepotěšil věřitele. Ti poukazují na to, že zrušení nemocničního poplatku bude stát řeckou státní kasu 20 milionů eur a to jsou peníze, které Řecko nemá.

Řecko začalo na zdravotnictví šetřit… možná až moc

Ostatně neefektivní a korupcí prolezlý systém veřejného zdravotnictví je ne náhodou hlavním bodem škrtů. Náklady na zdravotnictví se od roku 2009 snížily o více než 25 procent. Celá věc má ale ještě druhou stránku – úspory se zásadně podepsaly na kvalitě zdravotní péče. Někde si pacienti musí například přinést vlastní ložní prádlo, jinde nemohou lidem změřit krevní tlak, jednoduše proto, že nemají tlakoměr. „Před škrty a úsporami analgetika byla a nemuselo se operovat zrezavělým skalpelem, byly moderní léky i dostupné přístroje. Samozřejmě řecké zdravotnictví mělo problémy, tak jako jinde ve světě. Byly tam obecné neduhy jako korupce, mnohdy bylo přefinancované,“ uvedl politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Protesty řeckých lékařů proti dalším škrtům ve zdravotnictví
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Minulý týden protestovaly v aténských ulicích tisíce lékařů a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví právě proti dalším rozpočtovým škrtům, které mimo jiné znamenají i to, že už půl roku nedostali ani cent za přesčasy. Jeden z chirurgů, který si nepřál být jmenován, listu The Times řekl: „Ocitli jsme se ve zlomovém bodě. Nemáme peníze na opravu nemocničního vybavení, nemáme peníze na benzin do sanitek, nemáme peníze, abychom zaplatili sestry, a nemáme peníze na moderní chirurgické vybavení.“

  • "Řecko už není tím, čím bývalo ještě před několika lety. Dnes vejdete do hotelu, kde máte vše – sprchu, vodu. A vedle v průjezdu vidíte spát lidi, kteří by tam dříve nebyli, protože měli práci. Řecko se opravdu potýká s katastrofou, a čím jsou škrty hlubší a hlubší, tím méně rozumí Řekové tomu, proč by se mělo dál škrtat. Řekové dnes přežívají proto, že je tam tradiční sociální struktura, kdy jsou rodiny soudržné a navzájem se zásobují," popisuje politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Vláda Alexise Tsiprase se snaží vyřešit, co nastane 5. června, kdy má Řecko Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) uhradit další splátku dluhu. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Jihoevropská země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Řecká vláda se ale zdráhá zavázat se k nepopulárním tvrdým reformám a rozpočtové disciplíně, které by po pěti letech krize nicméně měly vést k nastartování ekonomického růstu.

Z nemocnice na vozíku z druhé světové války

A jak dopadl Kostas ze začátku článku The Times? Jeden z lékařů, kteří k němu přiběhli, použil starý skalpel, aby mu rozřízl kalhoty, protože nůžky už žádné nezbyly. Další mu dal smotek špinavého prádla pod koleno, aby zraněnou nohu nadzvedl. Na zmírnění bolesti mu poradili, aby stiskl ruku svého otce, díval se na strop a počítal, kolik kusů omítky spadne. Analgetika už ve státní nemocnici nemají. „Anebo můžete zavřít oči a představovat si, že jste někde docela jinde, mimo tenhle zmatek a chaos. Tak to dělám já. Jinak bych se musel zbláznit,“ poradil mu jeden z lékařů.

Nakonec se Kostas sádry na noze dočkal. „Nechceme připustit, že už jsme zbankrotovali. Podívejte se na mě - vezou mě z nemocnice na vozíku z druhé světové války,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...