Výrobci snižují podíl alkoholu v likérech, teď došlo na Fernet

Plzeň – Trend snižování podílu lihu v alkoholických nápojích pokračuje. Plzeňská likérka Stock nyní zředila Fernet, svůj stěžejní produkt. Množství alkoholu v něm kleslo ze 40 na 38 procent. Podle výrobce tak bude víc chutnat hlavní cílové skupině, kterou jsou muži po třicítce. Při stejné ceně navíc firmě zůstane víc peněz, protože státu odvede méně na spotřební dani.

Stock snížil podíl alkoholu v likéru Fernet (zdroj: ČT24)

V obchodě jsou vedle sebe na první pohled k nerozeznání. „Starý“ a „nový“ Fernet se liší jen číslem v pravém dolním rohu přední etikety. Nově vyrobená lahev obsahuje o dvě procenta alkoholu méně. „Nápoj s 38 procenty alkoholu více chutná cílové skupině, tedy mužům nad třicet let,“ zdůvodňuje mediální zástupce likérky Stock Jan Janoušek.

„Dorůstající generace preferuje méněprocentní alkoholy. My jsme ve značné nevýhodě, protože jako výrobci ovocných pálenek máme většinu sortimentu 45 procent plus,“ přiznává Miroslav Motyčka, obchodní a marketingový ředitel konkurenční likérky Rudolf Jelínek.

Někdy se výrobcům dokonce vyplatí alkohol odebrat úplně. Přibývá totiž zákazníků, kteří si chtějí dopřát večer pár skleniček a ráno vstávat s čistou hlavou. Vyrábí se proto i víno zcela zbavené alkoholu. „Pokud by to nikdy alkohol neobsahovalo, tak by to byl mošt. Tohle víno moštem není, udělá se klasické víno a pak se z něj ve vakuové komoře alkohol odstraní,“ popisuje ředitel obchodu s lihovinami Július Ferianc. Poptávka po nealkoholickém víně podle něj stoupá, jen v jeho obchodě se prodají denně desítky lahví.

Alkohol
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Se snižováním obsahu alkoholu začala už na podzim 2012 karlovarská Becherovka. U citronové varianty snížila v limitované edici obsah alkoholu z 20 na 19 procent. Tehdy to však bylo kvůli částečné prohibici vyhlášené po vypuknutí metanolové kauzy – z obchodů a barů musely zmizet všechny nápoje s obsahem alkoholu 20 procent a více.

Na nižší dani může výrobce vydělat miliony

Jak upozorňuje Ferianc, snaha vyhovět cílové skupině může být při rozhodování o podílu alkoholu jen částečnou motivací. Výraznou položkou pro výrobce likérů je totiž spotřební daň, která stoupá s každým procentem alkoholu navíc. „Troufnu si říct, že na chuti to nepoznáte. Protože moderní chemie dokáže divy. Jsem velmi skeptický vůči tomu, že by to dělal pro vaše blaho. Spíš si myslím, že chce víc vydělat,“ říká na adresu plzeňské likérky obchodník.

V případě Fernetu opravdu zůstala cena na stejné úrovni. Znamená to, že zatímco z litru nápoje s podílem lihu 40 procent zaplatil výrobce na spotřební dani 114 korun, u nápoje s nižším obsahem alkoholu je to o šest korun méně.

Nižší obsah alkoholu a spotřební daň
Zdroj: ČT24

Kolik se likéru ročně prodá, plzeňská firma kvůli obavám z konkurenčního boje zveřejnit nechce. Podle osmnáct let starých údajů to bylo 12,5 milionu litrů. Za předpokladu, že se od té doby objem prodejů nezměnil, by slabší drink vynesl podniku ročně 75 milionů korun.

Jak spotřební daň ovlivní tržby firmy?
Zdroj: ČT24

První stáčení „zředěného“ Fernetu proběhlo pro řetězec Lidl již v prosinci loňského roku. Pro zbytek trhu se začaly plnit lahve od prvního lednového týdne. U svých dalších výrobků firma změny v obsahu alkoholu nechystá.