Když v Německu pořádně zafoukalo, stálo to českou energetiku 60 milionů

Praha - Tuzemští energetici měli opět problémy kvůli přetížení sítě v sousedním Německu. Nápory elektřiny hlavně z větrných elektráren na severu sousední země stály loni distributory státní společnosti ČEPS přes 60 milionů korun, a to vzhledem k nutnosti přijetí mimořádných opatření.

Podle ČEPSu je hlavní příčinou problémů podpora obnovitelných zdrojů, odstavování jaderných elektráren v Německu a jednotná německo-rakouská zóna. Právě ta se chová, jako by mezi oběma zeměmi nebylo prakticky žádné kapacitní omezení.

Vladimír Tošovský, předseda představenstva ČEPS

„Nárůst výkonu a výroby obnovitelných zdrojů v Německu nedoprovází adekvátní výstavba přenosových vedení. Zatímco původní plán do roku 2015 zněl 1 887 kilometrů vedení, realita ve třetím čtvrtletí loňského roku byla ani ne třetinová.“

Německé větrné parky na konci loňského roku vyprodukovaly 30 000 megawatt (MW). Toky mezi Německem a Rakouskem přitom v tomto období činily 7700 MW, většina ale kvůli chybějícímu vedení proudila přes soustavy okolních států. Jen přes Česko směřovalo na jih Evropy okolo 3400 MW elektřiny. Pro představu - instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je zhruba 2000 MW.

Německá energetická infrastuktura je „děravá“

Problémem je také to, že mezi severem a jihem Německa neexistuje dostatečně silné propojení rozvodné sítě. Po katastrofě ve Fukušimě byla totiž na jihu země odstavena řada jaderných elektráren, což měla kompenzovat stavba obnovitelných zdrojů. Konkrétně šlo o desítky tisíc megawatt výkonu v podobě větrníků na severu země. 

Kvůli špatné energetické infrastruktuře tak většina energie putuje přes Česko. V extrémním případě z Německa do tuzemské sítě proudí třikrát více elektřiny, než v daný moment činí spotřeba celé České republiky. 

Podle Tošovského neplánované toky z Německa dlouhodobě ohrožují bezpečnost provozu přenosové soustavy České republiky. ČEPS přitom už opakovaně neúspěšně žádal německé a rakouské provozovatele přenosové soustavy o snížení výroby v Německu a zvýšení výroby v Rakousku tak, aby Česko velkým náporům elektřiny nemuselo čelit.

Z toho důvodu ČEPS zahájil na hranicích s Německem výstavbu transformátorů za 2,5 miliardy korun, které by měly problémy s německou sítí řešit. První by měl být instalován v tomto a příštím roce v Hradci u Kadaně. Firma však plánuje do přenosové soustavy investovat i v dalších letech, do roku 2024 počítá s ročním průměrem investic ve výši 4,5 miliardy korun.

Elektřina by ani přes investice zdražit neměla

I přes tyto náklady by ke zdražení elektřiny dojít nemělo. „Konečných spotřebitelů se tento náklad přímo nedotkne, s náklady už dopředu počítáme. Jedna věc jsou investice do budoucnosti, ty jsou v řádech desítek miliard. Druhá jsou okamžité náklady, se kterými v cenách už počítáme,“ říká mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Bez mimořádných opatření by přitom v tuzemsku mohlo dojít k tzv. blackoutu. „Není pravděpodobné, že by došlo k celoplošnému výpadku na celém území České republiky. Spíš by se jednalo o výpadek, který je lokálně omezený a předpokládám spíše v řádu hodin než dnů,“ vysvětlil energetický konzultant ENA Jiří Gavor. Tošovský pak dodává, že naposledy nastala taková situace v roce 2006, kdy bylo 15 milionů lidí na hranici Německa a Francie bez elektřiny.

  • Akciová společnost ČEPS působí na území ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Společnost udržuje, obnovuje a rozvíjí 41 rozvoden s 71 transformátory převádějícími elektrickou energii z přenosové do distribuční soustavy a trasy vedení o délce 3 508 kilometrů s napěťovou hladinou 400 kV a 1 910 km s napěťovou hladinou 220 kV.