Paříž - Hospodářský růst ve vyspělém světě se v důsledku globální finanční krize zastavuje a příští rok Spojené státy, eurozóna i Japonsko utrpí pokles. Předpověděla to dnes ve svém pololetním výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která pro celé 30členné seskupení čeká v roce 2009 pokles o 0,4 procenta. Organizace vyzvala vlády a centrální banky, aby podpořily své ekonomiky dalšími stimulačními kroky. Pomaleji poroste i Česká republika. K současnému progresu se vrátí v roce 2010.
OECD doporučuje svým členům při růstu 0,4 procenta více regulace
Hospodářský růst České republiky se v první polovině letošního roku zpomalil, a přestože se nezastaví, na dynamice nenabere dříve než v roce 2010. Napomoci by tomu tou dobou měla opět vyšší spotřeba domácností, která se kvůli kulminující inflaci na přelomu let 2007 a 2008 snížila, a vývoz, jenž se nyní potýká s nižším odbytem na zahraničních trzích.
Jestliže letošní hospodářský růst České republiky bude dosahovat ještě 4,4 procenta, v roce 2009 by měl mít hodnotu 2,5 procenta. Ale již v roce 2010 by se růst české ekonomiky opět mohl dotknout hranice 4,4 procenta. Tento odhad může ale ohrozit výkon zemí eurozóny, pokud by byl ještě horší, než se nyní předvídá. Česká ekonomika je na vývozu do těchto států velmi závislá.
V roce 2009 by měla v Česku citelně klesnout inflace na dvě procenta díky propadajícím se cenám surovin a energií a také opatřením západních vlád proti finanční krizi. Růst platů však může zmírňování inflace zarazit. Počátkem letošního roku dosáhla inflace 7,5 procenta vlivem vysokých světových cen energií a potravin a uvolňováním regulovaného nájemného. Nezaměstnanost klesla na desetileté minimum.
Jak na pokles
Překážkou pro vyšší hospodářský růst je v Česku nedostatek pracovních sil a odborníků. OECD doporučuje snížení daňového zatížení mezd a zvýšení počtu absolventů vysokých škol. Nedávné daňové reformy přenášející daňové zatížení z přímých na nepřímé daně by mělo stimulovat globální nabídku pracovní síly a podnikatelských aktivit. Zvyšování věku pro odchod do důchodu na 65 let je dalším prostředkem k zajištění pracovních sil, naopak snaha o lákání cizinců na pobytové karty by nedostatek sil měla pokrýt jen částečně.
