Náhrada mzdy
Jak již bylo řečeno, náhradu mzdy budou vyplácet zaměstnavatelé, a to svým zaměstnancům pracujícím v „klasickém“ pracovním poměru na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody o pracovní činnosti. Naopak u dohody o provedení práce se náhrada mzdy poskytovat nebude. Náhrada mzdy se bude poskytovat pouze v době trvání pracovního poměru, po jeho skončení již nebude poskytována.
Náhrada mzdy se bude vyplácet pouze za pracovní dny a v případě nemoci až od 4. dne nemoci - znovu se tak vrací neplacená nemocenská pro první tři dny pracovní neschopnosti. V oněch prvních 3 dnech nemoci může zaměstnavatel náhradu mzdy poskytnout dobrovolně - např. na základě kolektivní smlouvy apod. Oproti tomu v případě karantény se náhrada mzdy bude poskytovat už od 1. dne zcela automaticky.
Orientační výši náhrady mzdy je možno si spočítat na speciální kalkulačce umístěné na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Přitom platí, že náhrada mzdy se již nebude zdaňovat, ani se z ní nebude odvádět zdravotní či sociální pojištění.
Zaměstnavatel si může nemocné pracovníky hlídat
Spolu s tím, že zákonodárci na zaměstnavatele uvalili starosti se zabezpečením výplaty náhrady mzdy, dali jim také pravomoci v oblasti kontroly nemocných pracovníků. Zaměstnavatel tedy nově může zkontrolovat v době prvních 14 dnů nemoci, zda se chorý zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje rozsah stanovených vycházek. V případě, že zjistí porušení povinností, vyhotoví o tom zápis, který doručí jak zaměstnanci, tak i okresní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři. Podle závažnosti porušení povinností pak může náhradu mzdy snížit, případně ji vůbec neposkytnout.
Nemocenské dávky
Nemocenské dávky budou jednotně vyplácet úřady okresní správy sociálního zabezpečení, a to od 15. dne nemoci, nejdéle však po 380 kalendářních dnů ode dne počátku nemoci, a to zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které budou účastny nemocenského pojištění.
U OSVČ zůstává stejně jako doposud jejich účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Zaměstnanci jsou nemocenského pojištění účastni ze zákona s výjimkou pracujících na základě dohody o provedení práce. Zaměstnanci musí přitom splňovat tři základní podmínky:
- musí jít o výkon práce na území České republiky
- zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů
- výše sjednané odměny činila minimálně 2 000 korun
Nemocenská po ukončení pracovního poměru
I roce 2009 zůstává zachována tzv. ochranná lhůta pro možnost odejít na nemocenskou i po skončení zaměstnání, nyní tato ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů a v případě těhotných žen 180 kalendářních dnů ode dne skončení pracovního poměru.
I pro výpočet výše nemocenské lze použít příslušnou kalkulačku, přitom platí, že i při vykonávání více souběžných zaměstnání bude poskytována pouze jedna nemocenská, příjmy z jednotlivých zaměstnání se budou sčítat.
Přechod výplaty nemocenských dávek
Pokud pracovní neschopnost vznikla už v roce 2008, zůstanou pro ni po celou dobu nemoci v platnosti právní předpisy z roku 2008, tj. budou ji v případě velkých organizací vyplácet zaměstnavatelé. Od ledna 2009 dojde ke zvýšení i těchto nemocenských, ovšem ne k tak velkému jako v případě nemocenských, na které vznikne nárok až v roce 2009.
