Rusko zastavilo dodávky plynu do Evropy

Praha - Rusko-ukrajinský spor ohledně zemního plynu eskaluje v Česku i v Evropě. V noci na dnešek byly zcela zastaveny dodávky, které do České republiky proudí z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko. Společnost RWE Transgas uklidňuje, že v zásobnících je plynu dost. V průběhu noci navíc Transgas vyjednal zvýšení dodávek plynu severní cestou. Nepředpokládá proto přímý dopad na české odběratele.

„Aktuální dodávky jsou větší než množství zemního plynu, které jsme dostávali v úterý tranzitní cestou z Východu. V současné době se nám daří pokrývat spotřebu v ČR, která se pohybuje kolem 50 milionů metrů krychlových denně,“ uvedl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský v rozhovoru pro Českou televizi. „Nepředpokládáme, že by tato situace měla mít dopad na naše odběratele v České republice,“ dodal. Žádná zvláštní opatření společnost podle něj proto nechystá.

Transgas uklidňuje domácnosti, přesto varoval velké odběratele

Transgas nyní zásobuje Českou republiku dodávkami z Norska a zásobami zemního plynu v podzemních zásobnících, uvedla společnost v tiskovém prohlášení. „Zároveň se nám podařilo ve spolupráci s koncernem RWE zajistit větší dodávky zemního plynu. Ty proudí do České republiky severní cestou společně s norským plynem a plně kompenzují vzniklou situaci,“ dodala firma ve svém prohlášení.

Z Norska do Česka denně proudí 17 milionů kubíků plynu, dalších 40 se pak čerpá z tuzemských zásobníků. Možným problémem je však jejich kapacita. Při současném odběru mohou Česko zásobovat několik týdnů. Pokud by tak celý spor trval déle, musela by na řadu přijít úsporná opatření. Ta by se sice nedotkla domácností, ale pocítily by je velké průmyslové podniky.

„Naše zákazníky s odběrem nad pět milionů kubických metrů za rok jsme předběžně informovali, aby se připravili na tu eventualitu, že by byli požádáni o zkrácení odběru,“ přiznal na dnešní tiskové konferenci Tomáš Varcop z představenstva RWE. O tom, že by taková varianta nastala, však nechce spekulovat ani Transgas, ani vláda.

Do celé problematiky se vložil i prezident Václav Klaus. Prezident dnes telefonicky přibližně půl hodiny hovořil s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. Po večerním setkání se členy Evropské komise na Pražském hradě pak Klaus uvedl, že rusko-ukrajinská plynová krize není
evropskou záležitostí, ale hospodářskou záležitostí mezi Ruskem a
Ukrajinou.

Nad obnovením dodávek z východu se vznáší otazník

Kdy se podaří obnovit dodávky plynu z Ruska, si zatím nikdo netroufá odhadovat. „Můžete se domáhat (svých práv), jak chcete. Ta situace je zakletá mezi Ruskem a Ukrajinou a do tohoto sporu my nechceme ani nemůžeme vstupovat,“ poznamenal Chalupský. On i jeho firma zatím tají, zda mají nějaké smluvní páky, kterými by mohli Rusko přinutit k obnovení dodávek. Chalupský pouze prozradil, že RWE má smlouvu uzavřenou s dceřinou společností Gazpromu Gazprom Exportem a kontrakt má dlouhodobý charakter, délka jeho trvání je třicet let.

Žádné signály, že by v nejbližších hodinách mělo dojít ke změně situace, se totiž zatím neobjevily. „Nic takového se nedá pravděpodobně čekat… Ruští představitelé jasně řekli, že Gazprom neobnoví dodávky do doby, než Kyjev podepíše dohodu o cenách na rok 2009, což nyní není reálné,“ uvedla zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

Plyn chybí po celé Evropě

S potížemi v důsledku nižších nebo žádných dodávek plynu se potýká řada evropských zemí. V úterý se zcela bez dodávek ocitl Balkán, Slovensko vyhlásilo nouzový stav. Na Slovensku mohou s nižším odběrem pravděpodobně počítat velcí klienti. Domácností, nemocnic a škol se regulace dotknout nemá.

Rakousko v úterý dostávalo o 90 procent a Francie o 70 procent plynu méně, než by měly, Turecko zvažuje nabídku Íránu, že bude plyn odebírat od něj. Energetické firmy v Německu varovaly, že největší evropská ekonomika se může potýkat s nedostatkem plynu.

Důvodem krize je spor Ukrajiny s Ruskem; Ukrajina údajně nechce přistoupit na nové obchodní podmínky a platit za ruský plyn tržní ceny.

Říman: Je třeba jednat

Pokud se Ukrajina a Rusko nedohodnou, chce EU přitvrdit. „Na dopisy není čas, na nóty není čas, je třeba jednat,“ uvedl Martin Říman pro Českou televizi. Jednání se uskuteční již ve čtvrtek mezi ruských Gazpromem a ukrajinským Naftogazem za přítomnosti Evropské komise a předsedající země EU - tedy Česka.

Nynější spor není první, který mezi sebou obě země mají. Podobná situace nastala před třemi lety, tehdy ale byla Česká republika problémů prakticky ušetřena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
11:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
před 10 hhodinami

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
před 21 hhodinami

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
před 22 hhodinami

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
před 23 hhodinami

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
včeraAktualizovánovčera v 13:15
Načítání...