Rusko zastavilo dodávky plynu do Evropy

Praha - Rusko-ukrajinský spor ohledně zemního plynu eskaluje v Česku i v Evropě. V noci na dnešek byly zcela zastaveny dodávky, které do České republiky proudí z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko. Společnost RWE Transgas uklidňuje, že v zásobnících je plynu dost. V průběhu noci navíc Transgas vyjednal zvýšení dodávek plynu severní cestou. Nepředpokládá proto přímý dopad na české odběratele.

„Aktuální dodávky jsou větší než množství zemního plynu, které jsme dostávali v úterý tranzitní cestou z Východu. V současné době se nám daří pokrývat spotřebu v ČR, která se pohybuje kolem 50 milionů metrů krychlových denně,“ uvedl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský v rozhovoru pro Českou televizi. „Nepředpokládáme, že by tato situace měla mít dopad na naše odběratele v České republice,“ dodal. Žádná zvláštní opatření společnost podle něj proto nechystá.

Transgas uklidňuje domácnosti, přesto varoval velké odběratele

Transgas nyní zásobuje Českou republiku dodávkami z Norska a zásobami zemního plynu v podzemních zásobnících, uvedla společnost v tiskovém prohlášení. „Zároveň se nám podařilo ve spolupráci s koncernem RWE zajistit větší dodávky zemního plynu. Ty proudí do České republiky severní cestou společně s norským plynem a plně kompenzují vzniklou situaci,“ dodala firma ve svém prohlášení.

Z Norska do Česka denně proudí 17 milionů kubíků plynu, dalších 40 se pak čerpá z tuzemských zásobníků. Možným problémem je však jejich kapacita. Při současném odběru mohou Česko zásobovat několik týdnů. Pokud by tak celý spor trval déle, musela by na řadu přijít úsporná opatření. Ta by se sice nedotkla domácností, ale pocítily by je velké průmyslové podniky.

„Naše zákazníky s odběrem nad pět milionů kubických metrů za rok jsme předběžně informovali, aby se připravili na tu eventualitu, že by byli požádáni o zkrácení odběru,“ přiznal na dnešní tiskové konferenci Tomáš Varcop z představenstva RWE. O tom, že by taková varianta nastala, však nechce spekulovat ani Transgas, ani vláda.

Do celé problematiky se vložil i prezident Václav Klaus. Prezident dnes telefonicky přibližně půl hodiny hovořil s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. Po večerním setkání se členy Evropské komise na Pražském hradě pak Klaus uvedl, že rusko-ukrajinská plynová krize není
evropskou záležitostí, ale hospodářskou záležitostí mezi Ruskem a
Ukrajinou.

Nad obnovením dodávek z východu se vznáší otazník

Kdy se podaří obnovit dodávky plynu z Ruska, si zatím nikdo netroufá odhadovat. „Můžete se domáhat (svých práv), jak chcete. Ta situace je zakletá mezi Ruskem a Ukrajinou a do tohoto sporu my nechceme ani nemůžeme vstupovat,“ poznamenal Chalupský. On i jeho firma zatím tají, zda mají nějaké smluvní páky, kterými by mohli Rusko přinutit k obnovení dodávek. Chalupský pouze prozradil, že RWE má smlouvu uzavřenou s dceřinou společností Gazpromu Gazprom Exportem a kontrakt má dlouhodobý charakter, délka jeho trvání je třicet let.

Žádné signály, že by v nejbližších hodinách mělo dojít ke změně situace, se totiž zatím neobjevily. „Nic takového se nedá pravděpodobně čekat… Ruští představitelé jasně řekli, že Gazprom neobnoví dodávky do doby, než Kyjev podepíše dohodu o cenách na rok 2009, což nyní není reálné,“ uvedla zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

Plyn chybí po celé Evropě

S potížemi v důsledku nižších nebo žádných dodávek plynu se potýká řada evropských zemí. V úterý se zcela bez dodávek ocitl Balkán, Slovensko vyhlásilo nouzový stav. Na Slovensku mohou s nižším odběrem pravděpodobně počítat velcí klienti. Domácností, nemocnic a škol se regulace dotknout nemá.

Rakousko v úterý dostávalo o 90 procent a Francie o 70 procent plynu méně, než by měly, Turecko zvažuje nabídku Íránu, že bude plyn odebírat od něj. Energetické firmy v Německu varovaly, že největší evropská ekonomika se může potýkat s nedostatkem plynu.

Důvodem krize je spor Ukrajiny s Ruskem; Ukrajina údajně nechce přistoupit na nové obchodní podmínky a platit za ruský plyn tržní ceny.

Říman: Je třeba jednat

Pokud se Ukrajina a Rusko nedohodnou, chce EU přitvrdit. „Na dopisy není čas, na nóty není čas, je třeba jednat,“ uvedl Martin Říman pro Českou televizi. Jednání se uskuteční již ve čtvrtek mezi ruských Gazpromem a ukrajinským Naftogazem za přítomnosti Evropské komise a předsedající země EU - tedy Česka.

Nynější spor není první, který mezi sebou obě země mají. Podobná situace nastala před třemi lety, tehdy ale byla Česká republika problémů prakticky ušetřena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...