„Aktuální dodávky jsou větší než množství zemního plynu, které jsme dostávali v úterý tranzitní cestou z Východu. V současné době se nám daří pokrývat spotřebu v ČR, která se pohybuje kolem 50 milionů metrů krychlových denně,“ uvedl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský v rozhovoru pro Českou televizi. „Nepředpokládáme, že by tato situace měla mít dopad na naše odběratele v České republice,“ dodal. Žádná zvláštní opatření společnost podle něj proto nechystá.
Transgas uklidňuje domácnosti, přesto varoval velké odběratele
Dodávky plynu do Česka se zastavily
Dodávky plynu do Česka se zastavily
12: 7. 1. 2009
Rozhovor s Martinem Římanem
Rozhovor s Lenkou Kabrhelovou
Rozhovor s Martinem Chalupským
České smlouvy o dodávkách plynu z Ruska
Transgas nyní zásobuje Českou republiku dodávkami z Norska a zásobami zemního plynu v podzemních zásobnících, uvedla společnost v tiskovém prohlášení. „Zároveň se nám podařilo ve spolupráci s koncernem RWE zajistit větší dodávky zemního plynu. Ty proudí do České republiky severní cestou společně s norským plynem a plně kompenzují vzniklou situaci,“ dodala firma ve svém prohlášení.
Z Norska do Česka denně proudí 17 milionů kubíků plynu, dalších 40 se pak čerpá z tuzemských zásobníků. Možným problémem je však jejich kapacita. Při současném odběru mohou Česko zásobovat několik týdnů. Pokud by tak celý spor trval déle, musela by na řadu přijít úsporná opatření. Ta by se sice nedotkla domácností, ale pocítily by je velké průmyslové podniky.
„Naše zákazníky s odběrem nad pět milionů kubických metrů za rok jsme předběžně informovali, aby se připravili na tu eventualitu, že by byli požádáni o zkrácení odběru,“ přiznal na dnešní tiskové konferenci Tomáš Varcop z představenstva RWE. O tom, že by taková varianta nastala, však nechce spekulovat ani Transgas, ani vláda.
Do celé problematiky se vložil i prezident Václav Klaus. Prezident dnes telefonicky přibližně půl hodiny hovořil s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. Po večerním setkání se členy Evropské komise na Pražském hradě pak Klaus uvedl, že rusko-ukrajinská plynová krize není
evropskou záležitostí, ale hospodářskou záležitostí mezi Ruskem a
Ukrajinou.
Nad obnovením dodávek z východu se vznáší otazník
Kdy se podaří obnovit dodávky plynu z Ruska, si zatím nikdo netroufá odhadovat. „Můžete se domáhat (svých práv), jak chcete. Ta situace je zakletá mezi Ruskem a Ukrajinou a do tohoto sporu my nechceme ani nemůžeme vstupovat,“ poznamenal Chalupský. On i jeho firma zatím tají, zda mají nějaké smluvní páky, kterými by mohli Rusko přinutit k obnovení dodávek. Chalupský pouze prozradil, že RWE má smlouvu uzavřenou s dceřinou společností Gazpromu Gazprom Exportem a kontrakt má dlouhodobý charakter, délka jeho trvání je třicet let.
Žádné signály, že by v nejbližších hodinách mělo dojít ke změně situace, se totiž zatím neobjevily. „Nic takového se nedá pravděpodobně čekat… Ruští představitelé jasně řekli, že Gazprom neobnoví dodávky do doby, než Kyjev podepíše dohodu o cenách na rok 2009, což nyní není reálné,“ uvedla zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.
Plyn chybí po celé Evropě
S potížemi v důsledku nižších nebo žádných dodávek plynu se potýká řada evropských zemí. V úterý se zcela bez dodávek ocitl Balkán, Slovensko vyhlásilo nouzový stav. Na Slovensku mohou s nižším odběrem pravděpodobně počítat velcí klienti. Domácností, nemocnic a škol se regulace dotknout nemá.
Rakousko v úterý dostávalo o 90 procent a Francie o 70 procent plynu méně, než by měly, Turecko zvažuje nabídku Íránu, že bude plyn odebírat od něj. Energetické firmy v Německu varovaly, že největší evropská ekonomika se může potýkat s nedostatkem plynu.
Důvodem krize je spor Ukrajiny s Ruskem; Ukrajina údajně nechce přistoupit na nové obchodní podmínky a platit za ruský plyn tržní ceny.
Říman: Je třeba jednat
Pokud se Ukrajina a Rusko nedohodnou, chce EU přitvrdit. „Na dopisy není čas, na nóty není čas, je třeba jednat,“ uvedl Martin Říman pro Českou televizi. Jednání se uskuteční již ve čtvrtek mezi ruských Gazpromem a ukrajinským Naftogazem za přítomnosti Evropské komise a předsedající země EU - tedy Česka.
Nynější spor není první, který mezi sebou obě země mají. Podobná situace nastala před třemi lety, tehdy ale byla Česká republika problémů prakticky ušetřena.