Praha - Česká národní banka společně s ministerstvem financí doporučila vládě, aby letos nestanovovala datum přijetí eura a neusilovala v průběhu letošního roku ani o vstup země do systému směnných kurzů ERM II. To se letos sice zřejmě stane jediným nesplněným maastrichtským konvergenčním kritériem, ČNB však upozorňuje, že plnění dalších kritérií je kvůli současné světové krizi do budoucna nejisté.
ČNB doporučila vládě nestanovovat datum přijetí eura
Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl dnes prohlásil, že ze současné krize pro ČR nevyplývají tak jednoznačné závěry jako pro další země, kterým by přijetí eura zřejmě pomohlo. Měnová politika v ČR podle něj funguje, což ČR odlišuje například od pobaltských států, Maďarska nebo Bulharska. „Přijetí eura není v případě ČR odchodem od špatné měny k dobré měně, ale výměnou jedné dobré měny za druhou dobrou měnu,“ řekl Hampl.
Nejisté je také další zvyšování sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Problémem zůstává pružnost ekonomiky a možnosti trhu práce reagovat na případné ekonomické problémy. „Reforma daní a dávek, která byla zavedena v lednu 2008, nepřináší zmírnění strukturálních problémů na trhu práce v oblasti motivace k hledání zaměstnání,“ tvrdí Hampl. Navíc dostatečně pružně nereagují na ekonomický vývoj ani mzdy. Dlouhotrvajícím problémem české ekonomiky je pak podíl dlouhodobě nezaměstnaných.
2 minuty
Rychlé ekonomické zpomalení může oddálit euro
Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB:
„Okamžik, kdy řekneme, že výhody eura převažují nad nevýhodami, se blíží. Ale rozhodnutí o přijetí eura je především politické rozhodnutí.“
Mezi argumenty pro přijetí eura patří na základě aktuální analýzy ČNB a MF týkající se sladěnosti České republiky s eurozónou tradičně stabilně vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a velká obchodní provázanost s eurozónou. Hampl přidává přibližování ekonomické úrovně ČR k úrovni zemí eurozóny.
Eurem nyní platí 16 z 27 států Evropské unie, přičemž posledním členem klubu se od začátku letošního roku stalo Slovensko a do tří let se bude zřejmě eurem platit ve všech sousedních státech ČR. Podle ministra financí Miroslava Kalouska by Česká republika mohla přijmout euro nejdříve v roce 2013. Vláda by měla oznámit termín přijetí eura podle premiéra Mirka Topolánka letos 1. listopadu.
Maastrichtská konvergenční kritéria:
1) Inflace (ČR loni neplnila, letos zřejmě ano)
- odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta
2) Veřejné finance (ČR plní - 1,2 %)
- schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP
3) Zadluženost (ČR plní - 30,1 %)
- Celkový veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 procent HDP, zohledňuje se i trend
4) Měnový kurz (ČR neplní)
- udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu systému ERM II alespoň dva roky
5) Dlouhodobé úrokové sazby (ČR plní)
- Nesmí přesáhnout o více než dva procentní body sazby tří zemí s nejnižší inflací
