V roce 2003 zvýšila vláda pod vedením sociální demokracie razantně zadlužení státu, přestože ekonomika svižně rostla. „Tehdejší politická reprezentace preferovala jiné oblasti výdajů, my jsme opravdu ten dluh ani v letech 6procentního ekonomického růstu nespláceli,“ posteskl si Eduard Janota.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD a bývalý premiér:
„Kdyby to bylo tak jednoduché, mít vyrovnaný státní rozpočet, tak bychom to asi udělali.“
Staré dluhy však nyní komplikují boj s ekonomickou krizí. Investiční programy, které mají dát lidem práci a firmám zakázky, totiž dále zvýší zadlužení. Dluhopisy, ze kterých by byly financované, jsou přitom v krizové době zatíženy vysokými úroky.
Eduard Janota, náměstek ministra financí:
„Ještě jsem nezažil za existenci ČR, že bychom jednu korunu splatili, pouze uhrazujeme úroky.“
Už dnes jde ročně na splátky úroků zhruba stejně peněz jako na rozpočet ministerstva vnitra. Místo nákupu lepší policejní techniky či dvojnásobných platů pro policisty tak peníze mizí na úrocích. „Za současného vývoje cen dluhopisů hrozí, že během několika let to může být částka 90 miliard korun a pak už ty veřejné rozpočty nedá nikdo dohromady,“ upozorňuje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
„Ta podstata dluhů vznikla v první polovině 90. let. Ať se jdou představitelé této vlády zeptat pana Klause a jeho ministrů,“ ohrazuje se Paroubek. Nynější vláda se každopádně dalšímu zadlužování neubrání, ministr Kalousek počítá se schodkem až 75 miliard.
