Šedá ekonomika zahrnuje nezdaněné obchody se zbožím či službami, tedy například to, že si někdo nechá něco opravit a zaplatí za to v hotovosti „z ruky do ruky“, aniž by si nechal vystavit účet. Do šedé ekonomiky nespadají však vážnější přečiny, jako jsou obchod s drogami či prostituce.
Studie ekonoma Friedricha Schneidera z Univerzity Johanesse Keplera v Linci předpokládá, že ve 14 bohatých zemích EU šedá ekonomika letos vzroste o 0,3 až 0,9 procenta. Nejvíce (kolem 0,8 až 0,9 procenta) by to mělo být v Irsku, Španělsku či Británii. Naopak na opačném pólu figurují země jako Německo, Rakousko či Belgie. Bývalé postkomunistické země analýza ekonoma nezahrnuje. Je však prý pravděpodobné, že růst bude stejný, ne-li větší než v západní Evropě.
Analýza zkoumala nejrůznější faktory, jako je zdanění, nezaměstnanost, nedůvěra ke státu či třeba poptávka po úvěrech či trend ve využívání elektřiny. „V Belgii pokud jedete o víkendu ven, uvidíte mnohem více stavebních prací než během týdne,“ řekl Schneider s tím, že většina „stínových prací“ je prováděna lidmi, kteří mají i zaměstnání v mezích zákona.
V případě vážné kriminální činnosti je to trochu jinak - například rostoucí daně patrně nebudou mít dopad na obchod s drogami. Narůst může během recese množství krádeží či vloupání. Dá se také čekat, že budou klesat příjmy z prostituce.
Objem šedé ekonomiky se oblast od oblasti liší. Zatímco na severu Evropy se odhaduje na zhruba deset až 18 procent HDP, ve středomořských zemích jako Portugalsko či Itálie je kolem 20 až 25 procent. Řada bývalých socialistických zemí EU se vyrovná středomořským státům. V případě Estonska, Lotyšska, Rumunska či Bulharska se objem šedé ekonomiky odhaduje ale až na 36 až 39 procent.
