Praha - Banky za pokles hrubého domácího produktu nemohou. Tvrdí to viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Bankovní domy sice podle něj zpřísňují podmínky pro poskytování úvěrů, ovšem není to důvodem pro pokles ekonomiky. Na tom se významnou měrou podepisuje spíše zhoršující se situace v zahraničí. Na propad hospodářství ale banky stejně jako podniky z ostatních sektorů ekonomiky rozhodně doplatí.
Singer brání banky: Za recesi prý nemohou
Banky se dostanou do problémů kvůli narůstajícímu množství nesplácených úvěrů, upozornil Singer. To se samozřejmě promítne do zhoršení hospodářských výsledků bankovních domů a dalších finančních institucí a sníží to kvalitu jejich aktiv. „Podíl úvěrů v selhání roste jen pozvolna zejména kvůli zhoršování kvality podnikových úvěrů,“ upozornil. Zároveň dodal, že nově poskytované úvěry nefinančním podnikům nedosahují hodnot z roku 2008.
Bankovní sektor jako celek by ale měl ekonomickým šokům odolat. Počítají s tím alespoň všechny scénáře vývoje, které vypracovala Česká národní banka. Některé banky však možná nesplní minimální požadavky na kapitál a budou ho muset navýšit. „Český finanční systém je nadále stabilní a přetrvává důvěra veřejnosti v bankovní instituce,“ dodal Singer.
Za krizi může laxní přístup států k dodržování jejich vlastních pravidel
O selhání finančního sektoru se hovořilo také na dnešní konferenci předsedů rozpočtových výborů evropských zemí, která se konala v Praze. Odborníci, kteří se zde shromáždili, viní z krize především nedostatečný dozor. Pravidel, kterými se měly banky řídit, bylo dost, málokterý stát ale důsledně vymáhal jejich dodržování.
„Na řadě evropských a amerických trhů to vynucování předpisů vlastně nefungovalo,“ podtrhl člen Národní ekonomické rady vlády Michal Mejstřík. Za pravdu mu dal i prezident České bankovní asociace Jiří Kunert. „V národním zájmu se někdy ta regulace trošku změkčila. Ten národní zájem byl v tom, aby banky dejme tomu více podpořily ekonomiku, aby tam daly víc peněz, i když by jich tam možná tolik dávat neměly,“ míní.
Do budoucna je důležitá mezinárodní harmonizace pravidel. Životně důležité minimum by mělo platit pro všechny stejně - nejenom v Evropě, ale i v Americe a na dalších trzích.