Banky se dostanou do problémů kvůli narůstajícímu množství nesplácených úvěrů, upozornil Singer. To se samozřejmě promítne do zhoršení hospodářských výsledků bankovních domů a dalších finančních institucí a sníží to kvalitu jejich aktiv. „Podíl úvěrů v selhání roste jen pozvolna zejména kvůli zhoršování kvality podnikových úvěrů,“ upozornil. Zároveň dodal, že nově poskytované úvěry nefinančním podnikům nedosahují hodnot z roku 2008.
Bankovní sektor jako celek by ale měl ekonomickým šokům odolat. Počítají s tím alespoň všechny scénáře vývoje, které vypracovala Česká národní banka. Některé banky však možná nesplní minimální požadavky na kapitál a budou ho muset navýšit. „Český finanční systém je nadále stabilní a přetrvává důvěra veřejnosti v bankovní instituce,“ dodal Singer.
Za krizi může laxní přístup států k dodržování jejich vlastních pravidel
O selhání finančního sektoru se hovořilo také na dnešní konferenci předsedů rozpočtových výborů evropských zemí, která se konala v Praze. Odborníci, kteří se zde shromáždili, viní z krize především nedostatečný dozor. Pravidel, kterými se měly banky řídit, bylo dost, málokterý stát ale důsledně vymáhal jejich dodržování.
„Na řadě evropských a amerických trhů to vynucování předpisů vlastně nefungovalo,“ podtrhl člen Národní ekonomické rady vlády Michal Mejstřík. Za pravdu mu dal i prezident České bankovní asociace Jiří Kunert. „V národním zájmu se někdy ta regulace trošku změkčila. Ten národní zájem byl v tom, aby banky dejme tomu více podpořily ekonomiku, aby tam daly víc peněz, i když by jich tam možná tolik dávat neměly,“ míní.
Do budoucna je důležitá mezinárodní harmonizace pravidel. Životně důležité minimum by mělo platit pro všechny stejně - nejenom v Evropě, ale i v Americe a na dalších trzích.
