Banky se snaží vypůjčené peníze vrátit co nejdříve, částečně proto, aby trhu ukázaly, že jejich finanční situace už se zlepšuje. Jejich motivem je ale i snaha vyhnout se přísnější regulaci, která je se státní pomocí spojena. Především jde o to, že banky, které využijí státní pomoci, nemohou manažerům vyplácet prémie tak, jak by chtěly.
Banky se začaly o dřívější vrácení peněz zajímat krátce po tom, co vláda 7. května oznámila výsledky takzvaných zátěžových zkoušek. Jejich smyslem bylo zjistit, zda by největší americké banky byly schopny obstát, pokud by se finanční krize ještě zhoršila. Výsledky ukázaly, že část bank bude muset zvýšit kapitál.
Americký ministr financí Timothy Geithner řekl, že pokud regulační orgány potvrdí, že určitá banka je v solidním stavu a obejde se bez státní pomoci, ministerstvo jí beze všeho umožní dřívější splacení půjčky.
Jan Bureš, ekonom, Poštovní spořitelna:
„Myslím si, že na americkém trhu existují banky, které jsou ve velice dobré kondici a fakticky tu kapitálovou pomoc státu ani příliš nepotřebovaly. Proto si myslím, že JP Morgan, Goldman Sachs mají na to, aby tu pomoc splatily již dnes.“
Celková částka, kterou by ministerstvo financí mohlo dostat zpět, by mohla být velmi vysoká. Morgan Stanley a Goldman Sachs si v rámci programu TARP loni v říjnu vypůjčily deset miliard dolarů, JPMorgan si vypůjčila asi 25 miliard dolarů. Podobně American Express si v lednu vypůjčila zhruba 3,4 miliardy USD.
